Archiv novinek
Kometa C/2009 R1 McNaught
Naší pozorovatelce Hance Kučákové se podařilo vyfotografovat jeden ze zajímavých úkazů na noční obloze.
V září 2009 objevil australský astronom Robert H. McNaught na hvězdárně Siding Spring novou kometu. V současné době se již přiblížila natolik, že za optimálních pozorovacích podmínek by měla být vidět pouhým okem, ovšem mnohem lépe vynikne použijeme-li dalekohled, stačí i obyčejný triedr.
Během června bude viditelná nízko nad severním obzorem, zpočátku v ranních hodinách před východem Slunce, po letním slunovratu spíše na večerní obloze. Její putování po obloze znázorňuje následující mapa:
Podrobnější informace naleznete např. zde.
STARTUJEME!
V Ostravě se už odehrálo ledacos."Roku 1625 Ostravu zabrali Dani – a esli stě u vas ešče neměli Dany, tak to buďtě radi - žrali a chlastali 17 rokuv, potem jich vyhnali Švedi, vychlastali a zežrali co zbyło a co nebylo přibite, to ukradli. Su to starobyłe kultury a tak sme se od Danuv naučili pit a od Šveduv krast: tež na cosi dobre."
Roku 2010 Ostravu navštívili dva pracovníci švédské firmy SCISS AB. Zamířili na Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy a musíme říct, že nic z toho, co se praví ve výše uvedeném úryvku z našeho pořadu, rozhodně neprováděli. Dali si úplně normální jídlo a pustili se do práce.
To, co nám ukázali, nevypadalo špatně...
Koukali jsme jim pozorně přes rameno...
... a tak jsme se od Šveduv naučili ve 3D stereoskopicky promitat Vesmir v systemu Unyvju (po anglicku Uniview).
(A jsme zatím jediní v České republice a první planetárium na světě s tímto systémem...)
První veřejné představení VIRTUÁLNÍHO VESMÍRU se odehrálo v sobotu 24. dubna v 18:00, další budou následovat v příštích týdnech vždy v sobotu v 18:00 (sledujte program našeho planetária). Vstupenky si můžete zakoupit za 80 Kč v předprodeji v Ostravském informačním centru Elektra (Jurečkova 1935/12, Ostrava).
Těšíme se spolu s vámi na virtuální výlet do vesmíru!
Dění na srpnové obloze
V srpnu je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy mimo provoz, vesmír naštěstí funguje dál.
Asi nejatraktivnější podívaná nás čeká v období 11. - 14. srpna, kdy se předvede meteorický roj Perseidy. Pokud budete mít možnost, vyjeďte po setmění někam za město, nezapoměňte karimatku, deku a raději s sebou vezměte i teplé oblečení. "Padající hvězdy", tedy proud částic z komety Swift-Tuttle zdánlivě vylétávající ze souhvězdí Persea a zářící při průchodu zemskou atmosférou budou nejaktivnější kolem 13. srpna.
Podobně jako meteory, jsou i noční svítící oblaka zajímavým úkazem, který vzniká v atmosféře planety Země. Jejich vznik není dosud zcela objasněný, ví se však, že vznikají ve značné výšce 80-85 km, tedy mnohem výše než běžná oblačnost. Nejlepší pozorovací podmínky jsou právě v létě přibližně do půlky srpna.
Zdroj: http://archiv.astronomie.cz/
V úterý 10. srpna večer pak nastává konjunkce Venuše se Saturnem (Saturn bude 3° severně). Také Mars se v červenci nachází na večerní obloze a 1. srpna dojde k jeho konjunkci se Saturnem. Začátkem srpna vytvoří tyto tři planety zajímavé seskupení nad západním obzorem krátce po západu Slunce.
Zdroj: program Stellarium
Zatímco Saturn se postupně blíží ke Slunci a jeho viditelnost se zhoršuje, největší planeta Sluneční soustavy Jupiter se začne objevovat nad východním obzorem již za soumraku a bude stále lépe viditelná. V druhé půlce srpna se k Jupiteru úhlově přiblíží planeta Uran, na tu však již potřebujeme dobrý dalekohled.
Mezi nejpůsobivější souhvězdí patří určitě Lyra, Labuť a Orel s jasnými hvězdami Vega, Deneb a Altair. Ty tvoří nepřehlédnutelný trojúhelník, viditelný prakticky celou noc, kterým prochází nápadný bělavý pás mléčné dráhy.
A co na obloze neuvidíme? Určitě to nebude planeta Mars velká jako Měsíc v úplňku. Emailová zpráva kolující po internetu v podobě powerpointové prezentace a slibující fascinující podívanou je bohužel naprostým nesmyslem.
Její vznik se datuje do srpna roku 2003, kdy se Mars nacházel v opozici, tentokrát opravdu výjimečně blízko Země. Podmínky k pozorování byly skutečně jedinečné (podobná příležitost nastane až v roce 2018), avšak Mars se úhlové velikosti Měsíce rozhodně nepřiblížil ani nikdy nepřiblíží, v ideálním případě bude jeho úhlová velikost asi 70x menší.
Planeta Mars se však v srpnu přesto neobyčejně zviditelní, a to dokonce mnohem více než Měsíc v úplňku. Pojízdná sonda Curiosity (Mars Science Laboratory) se totiž v tu dobu dostane na jeho oběžnou dráhu a přistane na jeho povrchu. K tomu ovšem dojde v roce 2012. Sice až za dva roky, ale přece jen se máme na co těšit!
Co chystáme...
Začátkem léta se uzavírá hlavní sezóna naší činnosti, už teď však připravujeme program pro další měsíce.
Setkat se však s námi můžete i na známém festivalu Colours of Ostrava. V době konání této hudební megaakce (tedy od 15. do 18. července) nás najdete na nádvoří Slezskoostravského hradu, pochopitelně s astronomickým vybavením. Od 13. hodiny budeme pozorovat Slunce speciálním dalekohledem, po setmění se budeme věnovat dalším nebeským objektům (Měsíc, planety a vzdálený vesmír) - jako obvykle může však tyto plány překazit nepříznivé počasí.
V srpnu bude Hvězdárna a planetárium ve stavu letního spánku, tedy uzavřená, další program (pro školy i pro veřejnost) se rozběhne v září. Zde je předběžná pozvánka na plánované akce:
Devátý ročník Astronomického repetitoria bude zahájen ve středu 8. 9. 2010. Cyklus bude mít stejné schéma jako v minulých letech. Přednášky se budou konat od září 2010 do června 2011 každou druhou středu v měsíci v 18 hodin. Nadcházející ročník Astronomického repetitoria jsme nazvali Pozorování - základ moderní astrofyziky. Budete mít možnost seznámit se z lidmi, kteří pracují na českých i světových observatořích. Budou přednášet o moderních metodách získávání astronomických dat, jejich zpracování, o používaných dalekohledech a o zajímavých zážitcích, provázejících jejich pracovní pobyty na jednotlivých observatořích.
Tento jedinečně zaměřený přednáškový cyklus můžete navštěvovat po jednotlivých přednáškách nebo si můžete v září zakoupit cenově zvýhodněnou permanentku na celý cyklus a po jeho skončení obdržet osvědčení o jeho absolvování.
Netradiční pohled na promítačku v našem planetáriu, navíc s netradičními barvami. V pozadí je vrchol kulové projekční plochy.
Volným pokračováním úspěšných Supernov hudebního nebe bude cyklus nazvaný Veleobři hudebního nebe. Od září ho budou uvádět opět Kateřina Huberová a Monika Horsáková, moderátorky Českého rozhlasu Ostrava a ČT Ostrava, každou třetí sobotu v měsíci v 18 hodin. Jak napovídá název, letos se budeme věnovat mužským interpretům. Těšit se můžete na Leonarda Cohena, Air, Slowdive, Jamie Culluma, Massive Attack, Hectora Zazou, Petera Gabriela, Radiohead, Tricky a Cure.
Tradiční Ostravský astronomický víkend se letos uskuteční v sobotu 2. a v neděli 3. října. Seminář pro veřejnost s podtitulem Vesmírná odysea 2010 bude věnován kosmonautice. Přesný program semináře najdete na začátku září na našich internetových stránkách, plakátech a dalším čísle bulletinu.
Finále astronomických olympioniků
Již několikátý rok se Hvězdárna a planetárium J. P. podílí na organizování Astronomické olympiády v ČR. Letošní rok nebyl výjimkou.
Celorepublikové finále kategorie CD se konalo právě u nás. Přivítali jsme celkem patnáct finalistů, z nichž někteří přicestovali opravdu z daleka (Cheb, Varnsdorf).
Soutěžící dostali celkem čtyři úlohy, na jejichž vyřešení měli tři hodiny. Podmínky byly poměrně liberální - kromě výměny informací s okolím bylo povoleno v podstatě cokoli - odborná literatura, internet, počítač...
Asi proto někteří využili posledních pár minut před začátkem ke krátké poradě...
Pořadí první pěti nejlepších účastníků vypadá takto:
1. Stanislav Fořt
2. Lukáš Timko
3. Filip Murár
4. Jakub Vošmera
5. Eugen Hruška
Na finále této soutěže bude navazovat výběrové soustředění od pondělí 14.6. do středy 16.6. na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a ti nejlepší budou pokračovat na mezinárodní astronomické olympiádě.
Další fotografie z finále AO naleznete zde.
Jubilant na oběžné dráze
Dne 24. dubna 2010 uběhlo dvacet let od chvíle, kdy se astronomům splnil dávný sen - mít astronomický dalekohled za hranicí atmosféry.Po počátečních potížích s neostrým viděním a servisních misích začal kosmický teleskop pojmenovaný po astronomovi Edwinu Hubbleovi přinášet fascinující snímky s vysokým rozlišením, které nijak nerušila pozemská atmosféra. Tento úspěšný projekt není jen dílem americké NASA, ale též Evropské kosmické agentury (ESA).
Ke dvacátému výročí vypuštění Hubbleova kosmického teleskopu vydala ESA 100 výtisků jedné z fotografií požízených Hubbleovým dalekohledem, a to ve velkém formátu 2,38m x 1,5m. Jsou určeny pro instituce jako planetária, hvězdárny, školy, muzea apod. Jeden exemplář dorazil i k nám - hned jsme si ho pověsili v naší minigalerii.
Tento vesmírný přízrak připomínající špičatou skálu zahalenou do lehkého mlžného závoje by klidně mohl představovat fantaskní krajinu z Tolkienova Pána prstenu. Záběr pořízený Hubbleovým kosmickým teleskopem je však ještě více vzrušující než scéna z nějakého fantasy filmu nebo knížky. Zachycuje chaotické procesy probíhající ve sloupci prachu a plynu dlouhém tři světelné roky, jehož hmotu „odsávají“ blízké hvězdy. Dále se v něm ukrývají mladé hvězdy, které vyvrhují proudy plynu viditelné jako vysoko se tyčící vrcholky.
Další fotografie ve vyšších rozlišeních najdete na stránkách Hubbleova kosmického dalekohledu.
Tuto divoce vířící protáhlou strukturu najdeme asi 7500 světelných let daleko v jakési hvězdné mateřské školce. Jde o mlhovinu v souhvězdí jižní oblohy nazývaném Carina nebo též Lodní kýl. Snímek nám připomíná 20. výročí vypuštění Hubbleova kosmického teleskopu na oběžnou dráhu kolem Země.
Žhavé kosmické záření a rychlé proudy nabitých částic z velmi horkých nově zrozených hvězd v mlhovině tvarují a stlačují tento útvar, což v jeho vnitřku způsobuje utváření dalších nových hvězd. Na okrajích jsou patrné výtrysky horkého ionizovaného plynu a jemné mlhavé prachoplynné závoje vznášející se kolem mohutných výčnělků. Hustější části sloupce odolávají narušení kosmickým zářením.
Uvnitř tohoto husté oblaku jsou zachumlány mladé hvězdičky. V horní části obrázku jsou vidět dlouhé proudy plynu vyrážejí v opačných směrech. Další dvojice takových výtrysků je patrná u dalšího výčnělku ve střední části obrázku. Jsou známé pod označením HH
Přejeme tedy dvacetiletému jubilantovi na oběžné dráze vše nejlepší, i když je nám poněkud trapné, že dárky dostáváme jen my od něho :-)
Messierův maratón
V sobotu 26. června 2010 tomu bude na den přesně 280 let, co se narodil slavný francouzský astronom Charles Messier. Objevil celkem dvacet komet (13 objevů je původních) a z celkového počtu padesáti komet, které byly objeveny v letech 1758-1806, jich popsal a zkoumal více než čtyřicet.
Zejména astronomům amatérům je však znám z jiného důvodu, sestavil totiž katalog mlhovin a hvězdokup. Obsahuje více než sto poměrně jasných astronomických objektů naprosto různorodé povahy.
A tak se v minulém století vyvinula zvláštní „disciplína“, kdy se každoročně na jaře snaží nadšení pozorovatelé spatřit všechny objekty uvedené v Messierově katalogu během jediné noci. Může se jim to podařit?
Zveme vás na přednášku RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D., vedoucího Hvězdárny a planetária Johanna Palisy věnovanou právě panu Messierovi a po něm pojmenovaném 'maratónu', která se bude konat v sobotu 26. června 2010 v 16:00 v sále planetária.
Seznamte se s Télépopmusik
Svěží kombinace trip hopu, jazzu a progresivní elektroniky francouzkého tria nás čeká v sobotním poslechovém pořadu.
Už teď můžete hudbu Télépopmusik ochutnat v následujícím klipu:
Zveme vás na pořad Supernovy hvězdného nebe živě moderovaný Monikou Horsákovou a Kateřinou Huberovou, který začíná v sobotu 19. 6. 2010 v 18:00.
Historie evropské astronomie
Po historických exkurzích mezi arabské, řecké, čínské a jiné astronomy se v poslední přednášce Astronomického repetitoria vrátíme do na starý kontinent.
Naším hostem bude tentokrát doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. z ČVUT v Praze. Zveme vás na její přednášku nazvanou Historie evropské astronomie, která začne ve středu 9. června 2010 v 18:00.
Den dětí v planetáriu
Stejně jako v loňském roce budeme letos slavit svátek dětí. Připravili jsme pro ně speciální program za speciální vstupné.
Kromě pořadů v planetáriu čekají děti také soutěže, kreslení, skládačky a v případě jasné oblohy též pozorování Slunce dalekohledem (ten je vybaven speciálním filtrem, takže není třeba se obávat poškození zraku).Tento program je pro děti zcela zdarma, dospělí zaplatí dětské vstupné.
Začneme v sobotu 5. června v 9:30, projekce v planetáriu jsou naplánovány takto:
| 10:00 hod. | Cestovatel Uff a hvězdná monstra, pro děti od 9 let |
| 12:00 hod. | Čelenka princezny Ariadny, pro děti od 9 let |
| 14:00 hod. | Na co kouká sova v noci, pro děti od 5 let |
Předpokládané zakončení bude v 15:30. Ale pokud budete chtít zůstat, můžeme vám nabídnout další dva pořady z našeho pravidelného programu: Virtuální vesmír (16:00) a Jazz pod hvězdami (18:00) a od 21:30 do 23:30 také pozorování oblohy na hvězdárně (pouze za jasného počasí).
Věříme, že děti i dospěláci si u nás přijdou na své a na setkání s nimi se těšíme!
Romantický májový večer
Je tu máj, lásky čas a my jsme připravili zcela speciální pořad určený nejen zamilovaným.
Zveme vás na romantickou koláž milostných mýtických příběhů, básní a hudby, spojená s krásou hvězdné oblohy, která začíná v sobotu 22. května v 18:00.
Ostravská muzejní noc
se bude konat 15. května 2010. Ponocovat budeme i na Hvězdárně a planetáriu J. P., noční život je koneckonců tradiční úděl astronomů :-)
Průběžně, již od 17 hodin bude probíhat Tvůrčí dílna: Mapku hvězdné oblohy si budete moci vystřihnout, sestavit si malý dalekohled a zkusit jím pozorovat, předvedeme co dokáže laserový paprsek při průchodu různými typy čoček, hry a soutěže pro děti
Projekce v přednáškovém sále bude zahájena krátce po 17. hodině autorskou novinkou našeho kolegy Martina Viláška Češi v Antarktidě, možné budou i dřívější návštěvy hvězdárny a za příznivého počasí také venkovní pozorování astronomickými dalekohledy.
Oficiální program Muzejní noci na hvězdárně a v planetáriu začíná od 19 hodin.
Projekce v přednáškovém sále v 19:15, 20:15, 21:15, 22:15.
Projekce v planetáriu:
19:30 dětský pořad
21:00 překvapení ;-)
Komentovaná prohlídka kopulí hvězdárny bude probíhat každou hodinu počínaje 19:00, poslední ve 22:00, případně častěji podle zájmu.
Za příznivého počasí nebude chybět ani pozorování dalekohledy ve venkovním areálu - průběžně od 19:00 do 23:00.
Kromě dopravy autobusy DPMO – linky B je možné se k nám dostat i přímým spojem, který má odjezd v 19:00 a ve 20:30 z parkoviště pod VŠB – TUO poblíž tramvajové zastávky 17.listopadu a návrat zpět z planetária ve 20:15 a ve 22:30 tamtéž.
Těšíme se na vaši návštěvu!
Rebelka z Islandu
Z ostrovního státu pochází kromě sopečného popela sopky Eyjafjallajökull také slavná zpěvačka Björk.
Kariéru hudební hvězdy odstartovala už v jedenácti letech a od té doby řadu rozmanitých hudebních stylů. Zde je malá ukázka:
Její hlas zazní v našem poslechovém pořadu Supernovy hvězdného nebe v sobotu 15. května v 18:00. Tvorbou rebelky z Islandu vás budou provázet jako vždy Kateřina Huberová a Monika Horsáková.
J.A.S. neboli
Jarní Astronomický Seminář je tu! Jeho druhý ročník, který proběhne 15. května 2010, nese podtitul Chandrasekharovo dědictví.
Proto jsme zvolili jako téma semináře tuto oblast astrofyziky.
Program semináře:
| 9:30-10.00 | prezence, zahájení |
| 10:00-11.15 | Etudy ze života hvězd doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Přírodovědecká fakulta MU, Brno |
| 11:30-12:45 | Bessel, Chandra a další: Dvě století objevů Dr. Adéla Kawka, Ph.D. Astronomický ústav AV ČR, Praha |
| 12:45-13:15 | přestávka |
| 13:15-14:30 | Od bílých trpaslíků k černým dírám a zpět k Newtonovi prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha |
Seminář (celý nebo jednotlivé přednášky) je přístupný zájemcům z řad široké veřejnosti. Přihlásit se můžete do 14. května telefonicky na čísle 596 994 950 nebo e-mailem na adrese: ivana-tečka-ceskova-zavináč-vsb-tečka-cz. Přihlášení je vhodné zejména v případě, že budete chtít občerstvení, není ovšem nutné.
Heliocentrismus a církev
V přednáškovém cyklu Astronomické repetitorium nás čeká výlet do časů střetávání vědy a náboženské ideologie.
Ilustrace z hvězdného atlasu Harmonia Macrocosmica, vydaného roku 1660, jehož autorem je Andreas Cellarius.
Zdroj: Wikipedia, otevřená encyklopedie.
Do problematiky nás uvede náš host PhDr. Daniel Špelda, Ph.D., z Filozofického ústavu AVČR. Srdečně vás zveme na jeho přednášku Heliocentrismus a církev v 16. a 17. století, která začíná ve středu 12. května v 18:00.
Zdeněk Fibich pod hvězdami
Hudba českého autora oper, melodramat a jiných hudebních děl zazní v našem živě moderovaném pořadu Velká hudební výročí.
Poslechovým pořadem, který pod hvězdnou oblohou planetária uvedeme v sobotu 1. května v 18:00, vás bude provázet Mgr. Kateřina Šmídová.
Čtyři planety na večerní obloze
Krátce po západu Slunce můžeme začátkem dubna za jasného počasí pozorovat čtveřici planet pouhým okem.
Polohy planet na obloze 4. dubna 2010 ve 20:30 podle programu Stellarium.
Kliknutím se obrázek zvětší.
Saturn a Mars procházejí obdobím opozice se Sluncem a jsou tedy v noci dobře pozorovatelné, rovněž podmínky Merkur bude v tomto období dobře viditelný. Vítáni budete samozřejmě i u nás na hvězdárně, kde se budeme těmto planetám věnovat (pokud nám to dovolí počasí a stromy kolem hvězdárenské kopule).
Den Země
Jediná astronomická důležitost Země spočívá v tom, že ji obývají všichni dosud známí astronomové. Přesto nebo právě proto se také připojujeme k oslavám jejího svátku - Dne Země.
Jedná se o akci, při níž různé organizace i jednotlivci přibližují široké veřejnosti, žákům a studentům ostravských škol problematiku ochrany životního prostředí, jíž se zabývají. V Ostravě bude probíhat 20. (úterý), 22. (čtvrtek) a 24. (sobota) dubna 2010. S programem Hvězdárny a planetária J. P. se můžete setkat v úterý 20.dubna na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě od 9:00 do 17:00 a v sobotu 24.dubna v Hornickém muzeu.
Vice informací naleznete na webových stránkách Dne Země, případně na našem telefonním čísle 596 994 950.
Outdoor ve filmech
Vesmír je vůbec ten největší a nejúžasnější outdoor. Ozvěny Mezinárodního festivalu outdoorových filmů budou proto slyšet i vidět také u nás.
Echo 7. ročníku MFOF se u nás představí ve dnech 20. a 22. dubna od 18:00, kdy promítneme dva bloky vítězných filmů. Více informací o filmech a program naleznete zde, případně na www.mfof.cz.
České stopy v Antarktidě
Zvláštní zamrzlý kontinent kolem jižního pólu přitahuje nejednoho dobrodruha, jen málokdo jej ale skutečně navštívil.
Foto: Dan Nývtl (viz článek na stránkách National Geographic)
Jak se stavěla první česká antarktická stanice a k čemu slouží? To bylo tématem přednášky RNDr. Hynka Adámka, redaktora National Geographic Česko, který se zúčastnil první etapy jejího budování. Po přednášce následovala premiérová projekce filmu Češi v Antarktidě, který zachycuje nejzajímavější okamžiky české přítomnosti na tomto ledovém kontinentě.
Lisa Gerrard (Dead Can Dance)
V pravém slova smyslu magický bude dubnový pořad Supernovy hvězdného nebe. V centru pozornosti bude Lisa Gerrard - zakladatelka a polovina australské kultovní skupiny Dead Can Dance a vyhledávaná skladatelka.
Zpěvačku, jejíž éterický hlas vyvolává mrazení v zádech a jejíž hudba hladí na duši, si můžete pod naší hvězdnou oblohou poslechnout v sobotu 17.dubna v 18:00. Živě moderovaným pořadem Supernovy hvězdného nebe vás budou provázet Monika Horsáková a Kateřina Huberová.
Antická astronomie
V cyklu přednášek Astronomické repetitorium jsme se už setkali s čínskou, mayskou a arabskou astronomií, není však astronomie jen jedna? Tak či onak, starověké Řeky nemůžeme v našem historickém přehledu vynechat.
Ilustrace známého Archimedova výroku 'Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí.' Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie.
Náš host doc. Jindřich Bečvář, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty UK nás zavede do antického Řecka do společnosti takových badatelů, jakými byli Aristarchos, Eratosthenes a Archimedes. Zveme vás na jeho přednášku nazvanou Antická astronomie, která se koná ve středu 14. dubna v 18:00.
Šťastný nový rok!
Jarní rovnodennost je tu: v sobotu 20. března v 18:32 Slunce prochází nebeským rovníkem a ocitá se v jarním bodu s nulovou deklinací. Přestože dnes astronomy zajímají spíš jiné jevy, zůstává tento okamžik pro mnoho lidí na celém světě významným svátkem.
V našem planetáriu je jarní rovnodennost pozorovatelná velmi dobře, a to v kterýkoli den či hodinu v roce 
Tečkovaná čára znázorňuje ekliptiku, tedy dráhu Slunce po obloze v průběhu roku, plná čára představuje nebeský rovník, tedy pomyslný průmět zemského rovníku na nebeskou sféru.
Pražský staroměstský orloj je vlastně zjednodušenou mapou hvězdné oblohy. Na obrázku vidíme polohu Slunce 21. března kolem jedenácté hodiny dopoledne, kdy je dobře patrná shoda slunečního a hvězdného času vyznačeného malou hvězdičkou - v dalších dnech se tyto dva uklazatele rozejdou. Hvězdička se nachází na ose vyznačující jarní rovnodennost, na druhé straně je rovnodennost podzimní a kolmice na tuto osu ukazuje slunovraty.
Vzhledem k vyznačenému zvěrokruhu již poloha Slunce v současné době neodpovídá skutečnosti, neboť se nachází v souhvězdí Ryb, zatímco orloj ukazuje tradiční začátek znamení Berana (21.3.). Tento nesoulad je daný precesí zemské osy za posledních cca 4000 let a astrologickou tradicí, která se tomu zapomněla přizpůsobit.
Jarní rovnodennost si lidé připomínali už od pradávna jako začátek nové etapy v ročním cyklu nebo rovnou jako začátek nového roku v některých kalendářních systémech. Podle perské mytologie usedl v tento den na trůn mýtický král Džamšíd a výročí této události doprovázely několikadenní oslavy. Svátek Nourúz (persky nový den) se slaví dodnes v Íránu, Ázerbajdžánu, Turecku, Indii a mnoha dalších zemích.
Tradičně ho provází několik zvyků, například oblíbený zvyk skákání přes oheň a dávání dárků.
Tak tedy šťastný nový rok nebo alespoň krásný začátek jara!
Na co kouká sova v noci
Taková sova nejen houká, ale také kouká na noční oblohu, a pak si o tom vypráví svému kamarádu lelkovi. Přijďe si poslechnout, o čem si ti dva povídali!
Náš nový pořad se jmenuje Na co kouká sova v noci a je určen pro ty nejmenší zájemce o Vesmír a astronomii, tj. pro děti cca od pěti let. Zveme vás na jeho premiéru, která se koná v sobotu 20. března 2010 ve 14:00 za přítomnosti autorky Ivany Markové.
O ptácích a dalších zvířatech si pak budeme povídat s pracovníky ostravské zoo a proslýchá se, že v planetáriu mají přichystané ještě nějaké překvapení...
Pokud premiéru nestihnete, můžete k nám zajít i 27. března, 10. dubna a 24. dubna (a na další projekce samozřejmě taky). Sova, lelek spolu s pracovníky HaP se na vás každopádně těší!
Mars v opozici
Naše sousední červená planeta se k nám opět přiblížila a my jsme o ní připravili krátké video. Samozřejmě na ni namíříme i náš hvězdárenský dalekohled.
V horní části obrázku je dobře rozeznatelná atmosféra Marsu jako tmavší vrstva nad horizontem. Dole vidíme povrch planety s impaktními krátery. Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie
Přednášku s názvem Mars opět v opozici! si pro nás připravil prof. Ing. Petr Martinec, CSc. z Ústavu geoniky AV ČR. Proběhla v sobotu 30. ledna v 18:00 hod, s červenou planetou se však můžete seznámit i v následujícím krátkém videu, které jsme připravili:
Rádi Vás uvítáme na naší hvězdárně, kde Mars (a další objekty nočního nebe) budeme v těchto dnech pozorovat každou středu a sobotu od 19:00 do 21:00. Jako vždy pouze za jasného počasí.
Zpěvačka Skye Edwards
V poslechovém pořadu Supernovy hvězdného nebe nás čeká pohodová směs trip hopu kapely Morcheeba a sametového hlasu zpěvačky Skye.
Zde je malá ukázka:
Umění zpěvačky Skye Edwards i kapely Morcheeba si budete moci vychutnat v sobotu 20. března od 18:00. Pořad moderují Mgr. Kateřina Huberová a Mgr. Monika Horsáková.
GLOBE AT NIGHT
Světelné znečištění se týká nás všech, zapojte se i vy do jeho mapování!
Legendární a tolik obdivovaný Edisonův vynález žárovky umožnil rušný noční život nejen ve velkomětech a také řadu problémů. Plýtvání světlem je dnes tak samozřejmé, že je ani nepokládáme za něco nepatřičného. Přitom noční rozptýlené světlo z umělých zdrojů je dosti rušivé pro zvířata i lidi.
Od 3. do 16. března 2010 proběhne po celém světě projekt GLOBE at night, který má pomoci zmapovat světelné znečištění. Zapojit se do něj může kdokoli jednoduchým pozorováním souhvězdí Oriona.
Podrobný návod spolu s dalšími informacemi naleznete zde.
Historie mapování
Kdy a proč vznikla první mapa? Jak funguje GPS? Tyto a jiné otázky vám pomůže zodpovědět další přednáška z cyklu Astronomické repetitorium.
Naším hostem bude tentokrát prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho přednáška nazvaná Historie mapování aneb Od mamutího klu k GPS navigaci začíná ve středu 10. března v 18:00.
Hudební výročí
Před 200 lety se narodil významný německý hudební skladatel Robert Schumann. Některé z jeho skladeb si můžete vychutnat pod naší umělou hvězdnou oblohou.
Pořad Velká hudební výročí živě moderovaný Mgr. Kateřinou Šmídovou uvedeme v sobotu 6. března v 18:00.
Jako malou ukázku Schumannovy tvorby tématicky blízkou astronomii si můžete poslechnout píseň Měsíční noc (jde o zhudebněnou báseň Josepha Freiherra).
Vesmír je tu pro vás
Letos jsme opět připravili Den otevřených oken do vesmíru, kdy budete moci kromě shlédnutí našich pořadů zažít i trochu více, než je obvyklé.Na co se tedy můžete těšit v sobotu 27. února?
10:00 Martin a hvězda, Měsíc u krejčího, pro děti od 5 let
12:00 Honza a Lucka poznávají Zemi a Měsíc, pro děti od 9 let
14:00 Cestovatel Uff a hvězdná monstra, pro děti od 9 let
16:00 Vesmír live - živě moderovaný pořad v planetáriu
18:00 Fajny pořad o městě a hvězdach
V liché časy (11:00, 13:00, 15:00, 17:00) budou připraveny prohlídky obvykle nepřístupných prostor Hvězdárny a planetária, třeba východní kopule určené pro odborná pozorování. Nakouknout můžete i pod pokličku tvůrců pořadů a seznámit se s tím, jak se naše audiovizuální projekce připravují. Představíme i nový systém promítání, který přináší jedinečný zážitek otevřených oken do vesmíru, byť jen virtuálního.
A nakonec vás od 19:00 čeká pozorování na hvězdárně, jako obvykle pouze za jasného počasí. Tématem bude tentokrát Cesta na Měsíc (základní údaje o Měsíci, útvary viditelné na povrchu Měsíce (měsíční moře, krátery, brázdy), srážky těles, rizika pro lidstvo, zajímavosti o programu Apollo).
Alternativa jménem Tara Fuki
Křehká pocitová hudba dámského dua Tara Fuki patří mezi to nejlepší a nejoriginálnější, co nabízí evropská alternativní scéna. Přijďte si vychutnat souznění, které dýchá ze všech řadových desek obou zpívajících violoncellistek.
Zde je malá ochutnávka...
Podmanivá hudba dua Tara Fuki dostane v našem planetáriu prostor v sobotu 20. února v 18:00. Poslechovým pořadem Supernovy hvězdného nebe nás budou provázet Mgr. Kateřina Huberová a Mgr. Monika Horsáková.
Umění světla a zvuku
Fotograf a hudební skladatel Jan Kostera připravil pro návštěvníky planetária audiovizuální produkci svých nejnovějších skladeb, která bude spojená s prodejní vernisáží dekorativních fotografií s účastí autora.
Zveme Vás na tuto ojedinělou akci, která se bude konat v sobotu 13. února 2010. Začneme v 17:30 vernisáží dekorativních fotografií pana Jana Kostery, které bude možné zakoupit. Na ni od 18:00 naváže projekce speciálního audiovizuálního pořadu sestaveného z jeho autorské hudby a projekce planetária, včetně ojedinělých časosběrných snímků Ostravska vytvořených ve spolupráci s QQ studiem Ostrava.
Arabská astronomie
Aldebaran, Sirrah, Mirach, Algol... na hvězdné obloze najdeme spoustu stop po dávných arabských hvězdářích, které znají všichni astronomové. A nejde jen o názvy hvězd.
Ibn al-Šatirův geocentrický model dráhy planety Merkur. Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie
Zveme Vás na další přednášku Astronomického repetitoria, jejímž tématem bude právě arabská astronomie. Seznámí nás s ní náš host Ing. Drahomír Dušátko, a to ve středu 10. února v 18:00 přednáškovém sále hvězdárny a planetária.
Další hudební supernova
V sobotu 16. ledna v 18:00 se umělá hvězdná obloha planetária opět rozezvučí - čeká nás živě moderovaný hudební pořad Supernovy hvězdného nebe.
Tentokrát nahlédneme do tvorby britského dua Lamb a zpěvačky a skladatelky Lou Rhodes .
Její specialitou jsou žánry trip hop, jazz, drum'n'bass a folk.
Poznávání sluneční soustavy
Ve středu 13. ledna v 18:00 se v přednáškovém sále koná další přednáška z cyklu Astronomické repetitorium.
Naším hostem bude tentokrát ředitel Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., který bude přednášet o historii poznávání sluneční soustavy.
Jste srdečně zváni!
Výtvarno v planetáriu
Již delší dobu dáváme prostor různým formám výtvarného umění. Nyní je na řadě tvorba studentů soukromé střední umělecké školy AVE ART Ostrava.
Svá díla u nás představí na vernisáži ve středu 13. ledna v 17:00 hod. Výstavu bude zahajovat sám ředitel školy Ing. Jaroslav Prokop. Jste srdečně zváni!
Po vernisáži můžete od 18:00 pokračovat přednáškou Mgr. Jiřího Duška, Ph.D. Historie poznávání sluneční soustavy, v rámci Astronomického repetitoria.