VŠB-TUO - Hvězdárna a planetárium - Ostatní - Průvodce vesmírným byznysem

Vesmír není na prodej!

Malý průvodce vesmírným byznysem

„Tak vám přeji všechno nejlepší k vašim narozeninám!“ řekl pan Teoretik a potřásl panu Praktikovi rukou.

„Děkuji,“ potěšeně odpověděl Praktik, „ani nevím, jak jste přišel na datum mého narození?“

„To zase nebylo tak složité, ale jestli dovolíte, to není všechno, já mám pro vás takový malý dárek,“ pokračoval s významným výrazem v obličeji pan Teoretik a předal panu Praktikovi složku převázanou modrou sametovou stuhou.

„Snad mě nechcete povýšit do šlechtického stavu,“ žertoval Praktik, ale bylo vidět, že je na obsah složky sám zvědavý. Chvatně rozvázal stuhu a otevřel složky. Z nich vyndal list ručního papíru potištěný vkusnými barevnými ornamenty. Očima rychle prošel celý anglický text, uprostřed kterého se vyjímalo jeho jméno vyvedené ozdobným písmem.

certifikat_600

Zůstal stát v němém úžasu, právě držel v rukou certifikát o tom, že hvězda HD 183656 byla pojmenována jeho jménem! Hlavou mu běžela miliarda myšlenek, jak se zachovat v následujících okamžicích. Dobře věděl, že je to podvod. A dobře věděl, že svého přítele nemůže urazit. Byly to dlouhé sekundy napjatého mlčení!

„To jste mi ale udělal opravdovou radost!“ vypravil ze sebe s křečovitým úsměvem.

„Však si myslím, že si to zasloužíte, aby bylo něco pojmenováno vašim jménem,“ spokojeně odvětil Teoretik. „Napsal jsem kvůli tomu až do Ameriky a celý měsíc trvalo než to vyřídili!“

Pan Praktik se zachoval jako ohleduplný zbabělec. Nic neřekl. Ani slovo o tom podvodu. Ale pan Teoretik na to velmi brzy přišel sám ...

úkázka z knihy Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy
od Tomáše Gráfa, vedoucího HaPJP

Protože se na nás stále častěji obracejí lidé s dotazy na pojmenování hvězd a jejich pozorování dalekohledem, nákupem pozemků na Měsíci, odesílání zpráv do vesmíru apod. (to vše za příslušný poplatek),  sestavili jsme na této stránce malého průvodce touto problematikou, formou otázek a odpovědí.

  → Je možné pojmenovat hvězdu?

  → Je možné podívat se na pojmenovanou hvězdu dalekohledem?

  → Jak pojmenovanou hvězdu najdu na obloze?

  → Můžu ve vesmíru pojmenovat něco jiného než hvězdu?

  → Jaká jsou pravidla pro pojmenování vesmírných těles?

  → Je možné zakoupit pozemek na Měsíci (Marsu, Venuši atd.)?

  → Jaké je stanovisko Mezinárodní astronomické unie?

  → Jak je to s odesíláním zpráv do vesmíru?

  → Jaké jsou možnosti pro vesmírné romantiky?


Je možné po někom pojmenovat hvězdu?

Jedinou mezinárodně uznávanou institucí na světě, která stanovuje pravidla pro pojmenování vesmírných těles, je Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union - IAU). Podle těchto pravidel má několik jasných hvězd tradiční jména odvozená zejména z arabských názvů (např. Aldebaran, Betelgeuze, Deneb...), v ostatních případech mají hvězdy pouze katalogová označení a zaznamenanou polohu na obloze. Podobná pravidla platí i pro galaxie, hvězdokupy a mlhoviny.

Přesto se můžeme setkat s komerčními nabídkami pojmenování hvězd podle přání zákazníka. Ten po zaplacení příslušné částky dotyčné firmě zpravidla obdrží certifikát o novém jménu hvězdy, informace o registraci nového pojmenování v nějaké instituci (např. britské knihovně) spolu s mapou hvězdné oblohy a souřadnicemi dané hvězdy.

S těmi to komerčními aktivitami nemá Mezinárodní astronomická unie naprosto nic společného. Pojmenování hvězd nikomu neumožňuje ani zadarmo, ani za poplatek. Rovněž nespolupracuje s žádnými dalšími firmami, které by pojmenování mohly zprostředkovat. Pokud někdo tvrdí, že umožňuje registraci jména hvězd u IAU, jedná se jednoznačně o podvodníka (viz stanovisko IAU).

Hvězdy pojmenované za poplatek registrují pouze dotyčné komerční firmy a nikdo jiný. V žádném uznávaném katalogu hvězd se tato jména neobjeví. Komerční katalogy žádná vědecká instituce na světě nepoužívá. Pokud se někde uvádí, že katalog se jmény hvězd registruje nějaká konkrétní knihovna, jde možná o pravdivou, avšak zavádějící informaci. Národní knihovny totiž registrují každou publikaci vydanou v dané zemi, nejde tedy o nic mimořádného.


Je možné podívat se na pojmenovanou hvězdu dalekohledem?

Hvězdy, které komerční subjekty nabízejí k pojmenování, patří většinou k méně jasným a nelze je tudíž spatřit pouhým okem a zpravidla ani běžným dalekohledem. Jejich spatření bývá nicméně problematické i při použití výkonnějšího astronomického dalekohledu. To závisí na jasnosti (hvězdné velikosti, magnitudě) dané hvězdy, světelném znečištění (ve městech a jejich blízkosti) a aktuálních povětrnostních a pozorovacích podmínkách (seeing).

V zorném poli se navíc bude nacházet velké množství hvězd, mezi kterými se méně jasné hvězdy poměrně obtížně hledají.


Jak pojmenovanou hvězdu najdu na obloze?

Vzhledem k tomu, že jde většinou o hvězdy velmi málo jasné, je jejich vyhledání poměrně obtížné. Astronomické dalekohledy s funkcí automatického nasměrování na daný vesmírný objekt po zadání souřadnic (tzv. funkce "go to") to sice mohou zjednodušit, avšak i tehdy je jejich spatření velmi nejisté.

Poměrně jednoduše lze tyto hvězdy vyhledat na počítači pomocí programů zobrazujících oblohu. Příkladem takové aplikace, dostupné zdarma na internetu, je Google Earth. Po jejím nainstalování a spuštění klikněte na ikonku se stylizovanou planetou (zelená šipka), souřadnice hvězdy (rektascenze a deklinace) zadejte do řádku vlevo nahoře (červená šipka) a klikněte na vyhledávací ikonku hned vedle.

google_earth_hvezda2-700

Po kliknutí se obrázek zvětší.

Program zobrazí hvězdu doprostřed zorného pole a následně si ji můžete přiblížit či oddálit (kolečkem myši).

Alternativně lze použít i poněkud pokročilejší program Microsoft World Wide Telescope (rovněž zdarma ke stažení), který navíc umožňuje zobrazení dalších fyzikálních parametrů hvězdy, jsou-li dostupné.


Můžu ve vesmíru pojmenovat něco jiného než hvězdu?

Mezinárodně uznávaná pojmenování vesmírných objektů se řídí pravidly Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union - IAU). Komerční subjekty mají svá vlastní pravidla a své vlastní registry, které ovšem nikdo jiný neuznává a nepoužívá je.

Podle regulí IAU má objevitel planetky (asteroidu) právo navrhnout její jméno, které bude po schválení příslušným výborem IAU zaregistrováno a používáno vedle katalogového označení. Komety jsou automaticky pojmenovány po svých objevitelích.

Podrobnější informace o pojmenovávání vesmírných těles najdete v následujícím textu:


Jaká jsou pravidla pro pojmenování vesmírných těles?

Následující text je úryvkem z knihy Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy, kterou napsal Tomáš Gráf, vedoucí HaPJP.

Planety jsou pojmenovány jmény římských bohů. U „trpasličích planet“ a planetek je již situace komplikovanější. Zpočátku byla používána ženská jména z antické mytologie, ale s narůstajícím počtem planetek vznikla tradice, že objevitel má právo planetku pojmenovat. Nejprve se muselo jednat o ženské jméno, ale v současné době musí pojmenování splňovat určitá etická kritéria a součástí pojmenování je i kratičké zdůvodnění přiděleného jména. Nemusí se jednat jen o jména osob, jsou obvyklé i názvy hvězdáren, obcí, vodních toků nebo hor. Přidělení jména však není povinné, k oficiálnímu označení planetek se používá systém předběžného a definitivního číslování. Předběžné označení se skládá z roku objevu a dvou písmen přidělovaných podle pořadí objevu (např. 2004 DW). Po přesném určení dráhových elementů je planetce přiřazeno definitivní číslo, které je vlastně pořadovým číslem v seznamu všech objevených planetek se známou dráhou. Takže přidělení jména se stalo „třešničkou na dortu“, ale zároveň zůstává trvalou výsadou objevitele. Řada planetek má i česká jména, protože se jejich výzkumem a objevováním zabývají také observatoře na Kleti a v Ondřejově (podrobnější informace naleznete na http://planetky.astro.cz nebo http://www.planetky.cz ).

Komety jsou jedinými astronomickými objekty, které jsou automaticky pojmenovány příjmeními prvních dvou nebo tří nezávislých objevitelů (např. kometa Honda – Mrkos – Pajdušáková). Oficiální označení komety však obsahuje velké písmeno popisující charakter dráhy, lomítko, rok objevu, kombinace písmene a čísla a nakonec jméno uvedené v závorce (například kometa P/2000 U6 (Tichý), podrobnější vysvětlení naleznete v květnové kapitole).
 
Mohli bychom ve výčtu nomenklaturních pravidel pokračovat, ale ani u nov, supernov či vzdálených galaxií se nejedná ani tak o pojmenovávání jako spíše o označování podle dohodnutého klíče, který zaručí, že „pojmenování“ bude jednoznačné a usnadní astronomům komunikaci o daném objektu i bez uvádění přesných souřadnic. Jestliže se nějaké astronomické objekty katalogizují, většinou se pak k jejich označení používá jméno nebo zkratka katalogu a pořadové číslo objektu v něm. Například Krabí mlhovina je prvním objektem v proslulém Messierově katalogu, bývá tedy označována jako M1, ale je zařazena i do New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars, kde má číslo 1952, čili pod označením NGC 1952 se opět skrývá Krabí mlhovina. Jak sami vidíte, nejsou to názvy nijak poetické. Mnohdy se však ujme neoficiální název, který naopak vyvolává romantické představy a většinou vychází z toho, že objekt svým vzhledem připomíná něco ryze pozemského. Týká se to například galaxií (Tykadla, Sombrero, Kolo od vozu, Vírová galaxie) nebo planetárních mlhovin (Kočičí oko, Mravenec, Sněhová koule, Zlaté vejce).
    
Má i pojmenovávání povrchových útvarů na tělesech ve sluneční soustavě nějaká pravidla?
Nejdelší tradici má mapování Měsíce a s ním související pojmenování útvarů na jeho povrchu. Ale výzkum sluneční soustavy kosmickými sondami vede ke stále přesnějšímu mapování povrchů i dalších těles ve sluneční soustavě. Jak ale všechny ty nové povrchové útvary pojmenovat? Nakonec Mezinárodní astronomická unie taková pravidla vytvořila, ale samozřejmě, že existují ony pověstné výjimky ...
 
Měsíc
krátery, horské hřebeny            vědci, učenci, umělci   
malé krátery                             běžná křestní jména
moře a jiné planiny                   názvy spojené s počasím
pohoří                                      názvy pohoří na Zemi
 
 
Merkur
krátery                                     umělci  
planiny                                     názvy planety v různých jazycích
svahy                                       názvy kosmických lodí a expedic
údolí                                         názvy známých radioteleskopů
 
Venuše
kaňony                                    bohyně lovu, bohyně Měsíce
krátery                                     slavné ženy
hřebeny hor                             bohyně oblohy
pole ztuhlé lávy                        jiné bohyně
pohoří                                      jiné bohyně
lineární struktury                       bohyně války
planiny                                     mytologické hrdinky
oblasti                                      obryně a titánky
příkré svahy                             bohyně rodinného krbu, domova
náhorní planiny                         bohyně lásky
Zajímavost: Horský masív Maxwell Montes představuje výjimku z pravidla, které říká, že místa na planetě Venuši mají být pojmenována po bohyních a slavných ženách. James Clark Maxwell (1831-1879) byl skotský fyzik.
 
Mars
velké krátery                            jména vědců, kteří studovali Mars
malé krátery                             názvy lidských sídel
velká údolí                               názvy Marsu v různých jazycích
malá údolí                                pozemské řeky
 
Přirozené satelity Marsu
Deimos                                   jména vědců, kteří studovali oba měsíce
Phobos                                    jména vědců, kteří studovali Phobos
 
Přirozené satelity Jupitera
Kalisto
velké kruhové struktury            příbytky bohů a hrdinů
krátery                                     hrdinové severských mýtů
řetězce kráterů                         mytologická města
 
Europa
krátery                                    keltští bohové a hrdinové
lineární struktury                      hrdinové z mýtu o Európě
jasné plochy                            názvy egyptských měst
tmavé plochy                           místa spojená s mýtem o Európě
 
Ganymedes
krátery                                    bohové mezopotámských národů
hřebeny a kanály                     místa spojená s mýty starých národů
jasné plochy                            místa spojená s egyptskými mýty
oblasti                                     jména objevitelů přirozených satelitů Jupitera
 
Io
aktivní sopky                           bohové ohně, hromu, Slunce
planiny a oblasti                       místa spojená s mýtem o Io
malé pahorky, dómy                osoby spojené s mýtem o Io
 
Přirozené satelity Saturnu
Epimeteus                            osoby z mýtu o Castorovi a Polluxovi
Janus                                    osoby z mýtu o Castorovi a Polluxovi
Mimas                                  osoby a místa z legendy Thomase Malloryho „Arturova smrt“
Enceladus                             osoby a místa z knihy   Richarda Burtona „Arabské noci“
Tethys                                   osoby a místa z Homérovy „Odyssey“
Dione                                    osoby a místa z Vergiliovy „Eneidy“
Rhea                                     osoby a místa z mýtu o stvoření
Hyperion                                božstva Slunce a Měsíce
Japetus                                   osoby a místa z „Písně o Rollandovi“
 
Přirozené satelity Urana
Puck                                       nezbední duchové, skřítkové
Miranda                                 postavy a místa Shakespearových her
Ariel                                       dobří duchové
Umbriel                                  zlí duchové, čerti
Titania                                    ženské postavy a místa ze Shakespearových her
Oberon                                   hrdinové a místa Shakespearových tragédií
malé satelity                          hrdinky z díla Shakespeara a Popeho
 
Přirozené satelity Neptuna
Proteus                                  bohové a duchové spojeni s vodou
Triton                                     názvy spojené s vodou (kromě řeckých a římských)
Nereida                                 Nereidiny družky
malé satelity                         bohové a bohyně spojeni s mytologií Neptuna / Poseidona


Je možné zakoupit pozemek na Měsíci (Marsu, Venuši atd.)?

Právní aspekty působení lidí ve vesmírném prostoru upravuje Kosmická smlouva z roku 1967, kterou ratifikovalo 100 států, včetně kosmických velmocí a dalších států, které přímo či nepřímo působí ve vesmíru.

kosmicka_smlouva_700

Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

Této smlouva mj. v článku 2 říká, že "Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem." Podobné úmluvy platí o mezinárodních vodách.

Několik komerčních subjektů nicméně nabízí k prodeji pozemky na Měsíci, Marsu, Venuši či jiných vesmírných tělesech. Jejich právní argumentace se často opírá o odkaz Kosmické smlouvy na "státy", nikoli jednotlivce. Práva jednotlice na nákup a prodej pozemků se však řídí národními legislativami. Žádná národní legislativa na světě však neuznává nároky jednotlivců či států na pozemky ve vesmíru, vznesené navíc pouhým prohlášením o vlastnictví.

V článku 6 Kosmické smlouvy se dále praví, že "Smluvní státy nesou mezinárodní odpovědnost za národní činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, ať již tuto činnost provádí vládní organizace nebo nevládní instituce* a za to, že národní činnost se provádí v souladu s ustanoveními obsaženými v této smlouvě. Činnost nevládních institucí* v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiným nebeských těles povoluje a trvale kontroluje smluvní stát. (...)"

* v anglickém originále "entity"

Existují i další sofistikované argumenty podobných podnikavců, kteří Kosmickou smlouvu nepopírají a prodávají místo pozemků právní nároky na ně.

Ve všech případech jde o podvodné podnikání, které nemá oporu v žádném zákoně.

Zajímavost: Martin Juergens z Německa tvrdí, že Měsíc patří jeho rodině už od 15. července 1756. Pruský císař Fridrich údajně daroval přirozenou družici Země Aulu Juergensovi, předkovi Martina Juergense, jako odměnu za jeho služby a ustanovil, že vlastnictví přechází vždy na nejmladšího syna.


Jaké je stanovisko Mezinárodní astronomické unie (IAU)?

"Jako mezinárodní vědecká organizace se Mezinárodní astronomická unie naprosto distancuje od komerčních aktivit 'prodávání' nepravých jmen hvězd nebo 'nemovitostí' na jiných planetách nebo měsících ve Sluneční soustavě. V souladu s tím IAU nedisponuje žádným seznamem (konkurujících si) firem v této oblasti podnikání v jednotlivých zemích. (...)

V minulosti některé takové firmy zákazníkům naznačovaly, že IAU je na ně nejakým způsobem napojena, že uznává, schvaluje nebo se dokonce aktivně podílí na tomto podnikání. IAU prohlašuje, že taková tvrzení jsou zjevně nepravdivá a nepodložená a že uvítá jakékoli informace spolu s příslušnou dokumentací o případech nezákonného zneužití jejího jména a bude všechny zdokumentované případy řešit všemi dostupnými prostředy.

Podobně jako opravdová láska a další nejkrásnější věci v životě člověka není krása nočního nebe na prodej, ale je tu zadarmo pro potěchu všech. Je pravda, že 'darovaná' hvězda může u někoho vzbudit zájem o krásu noční oblohy. To je skutečně chvályhodný úmysl, avšak nijak neospravedlňuje to, že se lidem nalhává, že jména hvězd si mohou koupit jako nějaké jiné zboží."

"As an international scientific organization, the IAU dissociates itself entirely from the commercial practice of "selling" fictitious star names or "real estate" on other planets or moons in the Solar System. Accordingly, the IAU maintains no list of the (several competing) enterprises in this business in individual countries of the world.  (...)

In the past, certain such enterprises have suggested to customers that the IAU is somehow associated with, recognizes, approves, or even actively collaborates in their business.  The IAU wishes to make it totally clear that any such claim is patently false and unfounded.  The IAU will appreciate being informed, with appropriate documentation, of all cases of illegal abuse of its name, and will pursue all documented cases by all available means.

Thus, like true love and many other of the best things in human life, the beauty of the night sky is not for sale, but is free for all to enjoy.  True, the 'gift' of a star may open someone's eyes to the beauty of the night sky.  This is indeed a worthy goal, but it does not justify deceiving people into believing that real star names can be bought like any other commodity."

Zdroj: http://www.iau.org/public/buying_star_names/


Jak je to s odesíláním zpráv do vesmíru?

Existuje několik komerčních nabídek odeslání soukromé zprávy do vesmíru opět formou dárkového balíčku s potvrzením o odeslání. Za příslušnou částku firma zprávu převezme a např. pomocí laseru odešle do vesmíru, kde si ji možná někdy přečte nějaký mimozemšťan.

Na odesílání pozemských signálů do vesmíru není vůbec nic zvláštního a není třeba za ně platit. Do vesmíru se 'odesílá' velká část veškerého elektromagnetického provozu zde na Zemi (např. rozhlasové a televizní vysílání), podmínkou je dobrá propustnost atmosféry pro danou vlnovou délku. To je splněno např. pro viditelné světlo a pro dlouhovlnné rádiové záření o vlnové délce od 1 mm do řádu kilometrů (v závislosti na aktuálních podmínkách v atmosféře). Pokud tedy telefonujete mobilem, vysíláte současně do vesmíru, a to za výrazně nižší cenu, než kterou si účtují vesmírní podnikavci.

Jestli si vaši zprávu poslanou do vesmíru někdo někdy přečte či poslechne, vám nikdo nezaručí. Zatím nikdo neobjevil žádné stopy o existenci mimozemského života, nemluvě o tom, že signál vyslaný ze Země značně slábne s rostoucí vzdáleností a stává se prakticky nezachytitelným. Rovněž není příliš realistické předpokládat, že mimozemšťané budou našemu signálu rozumět.

Zajímavost: Tento motiv se objevuje pouze ve vědeckofantastické literatuře - mimozemšťané se naučí pozemské jazyky díky tomu, že zachycují a analyzují pozemské rozhlasové a televizní vysílání, a proto se s překvapenými lidmi domluví. Jde ale spíš o trik autorů sci-fi, aby se nemuseli obtěžovat vzájemným nedorozuměním a mohli rozehrát příběh (viz např. zde).


Jaké jsou možnosti pro vesmírné romantiky?

"Hmmm, takže vy říkáte, že jméno hvězdy se koupit nedá, stejně tak pozemek na Měsíci, platit za posílání zpráv do vesmíru je nesmysl... Ale není to škoda? Vždyť by to bylo hezké mít tam někde nahoře svoji hvězdičku..."

Možná ano, ovšem hozhodně není hezké, že někdo klame lidi a bere si za to od nich peníze. Nicméně lidé pracující v oblasti astronomie, kosmonautiky a dalších věd zabývajících se vesmírem či jejich popularizací nejsou žádní suchaři a pro vesmírnou romantiku mají pochopení.

Tak například americká NASA čas od času nabízí symbolické lety do vesmíru. Na příslušné webové stránce zadáte svoje jméno, které se nahraje na čip a ten se pak umístí do nějaké sondy, která se skutečně odešle do vesmíru. Jedna z posledních taková nabídek se objevila v souvislosti s pojízdnou vědeckou laboratoří na Marsu - vozítkem Curiosity, které odstartovalo 26. listopadu 2011 a míří na červenou planetu. Na palubě s sebou nese čip se jmény 1246445 lidí, z toho 8903 z České republiky.

Jinou možností je poslat do vesmíru svoji fotku (Face in Space). Podobně jako v případě jmen se fotografie přes webové rozhraní odeslala, nahrála na čip, který letěl na palubě některého z raketoplánů. Posledního letu raketoplánu Endeavour se tímto způsobem zúčastnil i náš známý mimozemšťan, vesmírný cestovatel Uff.

uff-raketoplan

O tomto jeho letu do vesmíru mu NASA vystavila certifikát :-)

face_in_space_700

Raketoplány však již dosloužily, a proto tato nabídka momentálně není aktuální. Dá se však očekávat, že NASA opět s něčím podobným přijde a že stejně jako v minulosti budou tyto 'lety do vesmíru' zcela zdarma!

Planetárium v německém Laupheimu nabízí tzv. kmotrovství hvězd. Za příslušný poplatek se můžete stát kmotrem zvolené hvězdy na tři roky, na což dostanete potvrzení. Nejde ovšem o skutečné hvězdy ve vesmíru, ale ty které svítí v jejich projektoru. Jedná se o formu sponzorského daru, který lze odečíst z daní.

V neposlední řadě můžete vyjet někam za město a podívat se na noční oblohu s minimálním světelným znečištěním. Stojí to za to!