Archiv novinek
Planety trpasličí, malé a nejmenší
Sluneční soustava, to není jen osm notoricky známých planet. S pokrokem v jejím výzkumu odhalujeme tělesa, pro která astronomové zavádějí nové kategorie.
ilustrace trpasličích planet Sluneční soustavy
Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie
Pokračování přednáškového cyklu Astronomické repetitorium v roce 2012 zahájí host z Astronomického ústavu AV ČR Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. Jeho přednášku nazvanou Planety trpasličí, malé a nejmenší si můžete poslechnout ve středu 11. ledna 2012 jako obvykle v 18 hodin u nás v přednáškovém sále.
Nepovedené 'hnědé hvězdy'
Při pohledu na noční oblohu si příliš neuvědomujeme, že mezi hvězdami jsou obrovské rozdíly.
Mezi hvězdami totiž rozlišujeme několik druhů, pro které se vžila pojmenování jako např. neutronová hvězda, červený obr, červený trpaslík, bílý trpaslík apod. V další přednášce cyklu Astronomické repetitorium se podíváme na poněkud zvláštní objekty, které nazýváme hnědými trpaslíky.
Obrázek vlevo byl pořízený na observatoři Palomar, zatímco snímek vpravo vyfotografoval Hubbleuv vesmírný dalekohled.
Na obou vidíme hvězdu Gliese 229 (větší objekt vlevo) a výrazně menšího hnědého trpaslíka nazvaného Gliese 229B (menší objekt vpravo).
Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie
Náš host z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., svoji přednášku o hnědých trpaslících nazval Předčasně penzionované hvězdy aneb hnědí trpaslíci - hvězdná nedochůdčata. Co přesně je tímto pojmenováním míněno, se můžete dozvědět ve středu 14. prosince 2011 jako obvykle v 18 hodin v přednáškovém sále.
Prosincové zatmění Měsíce
Zimní obloha nám k závěru roku nabídne nevšední zážitek, o který se postará jediná přirozená družice Země.
V sobotu 10. prosince 2011 dojde k úplnému zatmění Měsíce. Pozorovací podmínky v ČR nebudou zcela ideální, a to ani za jasného počasí, neboť z našeho území budeme zatmění moci pozorovat v podstatě jen jako částečné.
Celý úkaz začíná v 13:45 SEČ, příčemž k úplnému zatmění dojde v 15:43, tedy ještě před východem Měsíce v 15:43 (časový údaj pro Ostravu a okolí). Úplné zatmění končí krátce poté v 15:58, kdy bude Měsíc ještě velmi nízko nad obzorem.
Měsíc pozorovaný z Ostravy nad východním obzorem dne 10. prosince v 16:30 (zdroj: Stellarium)
Po kliknutí na ilustraci se otevře větší obrázek.
Konec částečného zatmění nastane v 17:18, ovšem i potom budeme moci pozorovat výstup Měsíce z polostínu, a to až do 18:31.
Průbeh celého úkazu zachycuje následující animace, k jejímu zobrazení však potřebujete nainstalovat Adobe Flash Player. K časovým údajům U. T. (bílé písmo) musíte připočíst 1 hodinu, abyste dostali náš středoevropský čas. Animace se ovládá kliknutím na zelená tlačítka (šipky).
autor animace: Larry Koehn (www.shadowandsubstance.com)
Chcete-li úkaz pozorovat, najděte si lokalitu s dobrým výhledem, protože Měsíc se bude v průbehu zatmění nacházet nízko nad horizontem.
Zveme Vás na veřejné pozorování tohoto úkazu, které proběhne v době od 15:30 do 17:30. Bude probíhat na dvou stanovištích:
Pozorovací stanoviště K planetáriu (odbočka z ulice Krásnopolská do ulice K planetáriu):
Pozorovací stanoviště Mongolská (poblíž zastávky MHD v Ostravě-Porubě):
Pozorovat budeme pouze za jasného počasí našimi astronomickými dalekohledy, na místě budou naši pracovníci a demonstrátoři, kteří Vám rádi zodpoví případné dotazy.
Od 18:00 bude (za jasného počasí) na hvězdárně v areálu HaPJP pokračovat pravidelné pozorování pro veřejnost, s tématem, jak jinak, Cesta na měsíc.
Těšíme se na setkání s Vámi a "zmizelým" Měsícem!
Více informací najdete na webu Astro.cz.
Neutrina rychlejší než světlo?
Poněkud záhadné elementární částice zvaná neutrina se nedávno postarala o pořádný rozruch ve vědeckém světě, který se přenesl i do dalších sdělovacích prostředků.
Experiment CNGS, ve kterém letí neutrina ze švýcarského střediska CERN do Gran Sasso. Zdroj: Laboratoř Grand Saso/Aldebaran.cz.
Při analýze dat z experimentu CNGS došli vědci k překvapivému závěru. Neutrina vysílaná ze švýcarského CERNu (Evropské centrum pro jaderný výzkum) do italského Grand Sasso (zkratka CNGS znamená "CERN to Grand Sasso"), kde se nachází další vědecké pracoviště s detektorem Opera, nepatrně překročila rychlost světla.
Národní laboratoř v Grand Sasso v Itálii. Zdroj: Laboratoř Grand Saso/Aldebaran.cz.
Takový výsledek by pořádně otřásl našemu porozumění přírodním zákonitostem, není však ještě definitivní a data z experimentu se dále zkoumají.
| ? |  |
? |
Případná nadsvětelná rychlost neutrin však budí zvědavost, a proto jsme pro širokou veřejnost připravili přednášku RNDr. Vojtěcha Ullmanna, který působí na Klinice nukleární medicíny FNsPa v Ostravě a je autorem fyzikálního webu Astronuklfyzika.cz. Přednáška nazvaná Neutrina - duchové mezi částicemi s podtitulem Mohou být rychlejší než světlo? začíná ve středu 7. prosince 2011 v 18 hodin v přednáškovém sále.
Astronaut Krtek zavítal do planetária!
Při posledním letu raketoplánu Endeavour byl na palubě také známý hrdina animovaných filmů Krteček.
Na palubu ho vzal americký astronaut Andrew Feustel, který po svém návratu spolu s Krtkem navštívil několik měst v České republice. Několik stovek dětí se rovněž zúčastnilo výtvarné soutěže a nakreslilo, jak si představují Krtkův výlet do vesmíru. Pokud se chcete dozvědět více, podívejte se na webové stránky Do kosmu s Krtkem.
astronaut Andrew Feustel s Krtkem na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Krtek nyní znovu cestuje po ČR a stavil se i u nás na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy! Astronaut Andrew Feustel tentokrát nepřijel, místo něj Krtka doprovázeli Milan Halousek z České kosmické kanceláře a Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV. Tito dva odborníci si s dětmi povídali o letech do vesmíru a jeho výzkumu.
Setkání s Krtkem u nás proběhlo 10. listopadu 2011 hned dvakrát - v 11 hodin a ve 14 hodin. Více fotografií z těchto besed najdete v naší internetové fotogalerii.
.
Prostřednictvím videa se můžete také seznámit s Andrewem Feustelem, opravdickým astronautem, který Krtka vzal na palubu a má mnoho společného s Českou republikou.
Ahoj a dobrý den! Jmenuji se Andrew Feustel a jsem astronautem NASA a specialistou mise letu raketoplánu STS-134, která 19. dubna odstartuje k Mezinárodní vesmírné stanici. S velkou radostí využívám této příležitosti oslovit rodinu, přátele a fanoušky v České republice.
Jak asi mnozí z vás ví, s Českou republikou mě pojí úzké vazby -- mám příbuzné ve Znojmě, v Brně, v Praze a v Plzni. Na své návštěvy u vás se svou ženou a dětmi velmi rádi vzpomínáme.
S ohledem na zájem o kosmické lety a podporu České republiky je mi potěšením oznámit, že při startu raketoplánu Endeavour v dubnu se mnou do vesmíru odstartuje známá postavička, jež je součástí české kultury po více než 60 let -- tou postavičkou je Krtek.
Stejně jako je Krtek po tolik desetiletí spojen s Českou republikou, skrze astronauty Vladimíra Remka, Jima Lovella, Genea Cernana a Johna Blahu je Česká republika propojena s kosmickými lety. Jakmile se Krtek dostane na oběžnou dráhu, připojí se k těmto vesmírným cestovatelům.
Doufáme, že s Krtkovou pomocí bude naše mise inspirací pro studenty i pro dospělé, aby vynikali ve studiu vědy, technologií, strojírenství a matematiky -- tedy předmětů, které jsou klíčové pro budoucí objevování vesmíru a přinesou lidstvu prospěch.
Těšíme se na to, že se budeme moci podělit o naše zkušenosti s těmi, kteří budou sledovat naši misi, během níž plánujeme instalovat alfa-magnetický spektrometr, provést opravy a údržbu Mezinárodní vesmírné stanice, dopravit zásoby na oběžnou dráhu a následně bezpečně přistát na Zemi s raketoplánem Endeavour a tím ukončit jeho poslední cestu.
Více o Krtkově letu do kosmu a raketoplánu Endeavour najdete na www.dokosmuskrtkem.cz.
11 dní s vědou a technikou
Nejrozsáhlejší vědecký festival v Česku - to je každoroční Týden vědy a techniky. Letos ve znamení čísla 11.
V pořadí již 11. ročník celostátní vědecké přehlídky pro veřejnost se uskuteční ve dnech 1.-11.11. 2011 (takže bude trvat 11 dní) v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a dalších městech. V Ostravě je v těchto dnech připraveno hned několik akcí a jak asi tušíte, na některých se podílíme my, Hvězdárna a planetárium J. P. a naše mateřská Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
U nás se uskuteční celkem tři akce, a to v přednáškovém sále:
| 9. listopadu | 18:00 |
přednáška Astronomického repetitoria: Přednáší RNDr. Pavel Bakala, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě. |
|
|
| 10. listopadu |
11:00 a 14:00 |
Při posledním letu amerického raketoplánu Endeavour byl na palubě také Krtek, oblíbená postavička z českých animovaných filmů. U nás se můžete s vesmírným Krtkem setkat osobně! Besedu s Krtečkem povedou Milan Halousek (Česká kosmická kancelář) a Pavel Suchan (Astronomický ústav AV ČR). Tyto dvě přednášky jsou určené pro děti, další se bude konat ještě v 16:00 v Kulturně-literárním centru Academia Ostrava. |
||
Přehled dalšího vědeckého dění v Ostravě se vám zobrazí po kliknutí na obrázek nahoře vpravo nebo jej můžete najít i na hlavním webu Týdne vědy a techniky.
Co uvidíte v černé díře
Ve středeční přednášce Astronomického repetitoria se podíváme na černé díry a na to, co tyto exotické objekty umí udělat se světlem.
Tentokrát jsme pozvali odborníka z nedaleka - RNDr. Pavel Bakala, Ph.D. k nám přijede z Opavy, kde pracuje na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty tamní Slezské univerzity. Přednášku nazvanou Co uvidíte v černé díře - extrémní gravitační čočky si můžete poslechnout ve středu 9. listopadu 2011 jako obvykle v 18 hodin v přednáškovém sále.
Mezinárodní festival outdoorových filmů
Jedinečná přehlídka snímků o mnohdy adrenalinových zážitcích v přírodě se bude konat i u nás.
V pořadí již 9. ročník Mezinárodního festivalu outdoorových filmů se koná v říjnu až v prosinci 2011 v několika městech ČR. V Ostravě proběhne ve dnech 14. - 25. října 2011.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy dává již tradičně prostor vybraných snímkům tohoto jedinečného festivalu, příčemž letos to bude v pondělí 24. října a v úterý 25. října 2011. V obou dnech jsou připraveny dvě projekce, a to od 18:00 a od 20:00. Vstupné na každou projekci je 50 Kč, k dostání jsou i permanentky na celý festival.
Podrobný program:
pondělí 24.10.2011 - 18:00
TROU DE FER - ŽELEZNÁ DIERA / TROU DE FE... (film - Režie: Pavol Barabáš)
HUBER BROTHERS / BRATŘI HUBEROVI (film - Režie: Mike Hamel, Max Reichel)
CHIMAREA (film - Režie: Dave Mossop)
SOUTH SAFARI 2010 - NIGHT DIVE (film - Režie: Matěj Cibulka)
pondělí 24.10.2011 - 20:00
PSYCHE - THE PROPHET / PSYCHO - PROROK (film - Režie: Alastair Lee)
JAKO STAŘÍ ARGONAUTI (film - Režie: Ladislav Moulis)
SEPARATION (film - Režie: Lucas Herman)
úterý 25.10.2011 - 18:00
LE MONDE DE GASTON RÉBUFFAT / SVĚT GASTO... (film - Režie: Gilles Chapaz)
ANNAPURNA, LA CLAVE / ANNAPURNA, KLÍČ / ... (film - Režie: Carmen Portilla)
NORDIX BOŽÍ DAR (film - Režie: Red Bull)
úterý 25.10.2011 - 20:00
THE SWISS MACHINE (film - Režie: Peter Mortimer, Nick Rosen)
INSOMNIA (film - Režie: Christoph J.Heinzel)
CESTA KOLEM SVĚTA PLACHETNICÍ SAYONARA (film - Režie: Petr Panáč (POLAR televize Ostrava))
RATUNEK NADCHODZI Z NIEBA / THE HELP COM... (film - Režie: Jerzy Porebski)
Tak tedy na shledanou u filmového outdooru!
Seznamte se s Mléčnou dráhou
V nadcházející přednášce Astronomického repetitoria se podíváme blíže na naši domovskou Galaxii nazývanou též Mléčná dráha.
Pohled na Mléčnou dráhu na snímku Evropské jižní observatoře.
Naším hostem je odborník z Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Bruno Jungwiert, Ph. D. a jeho příspěvek nese název Struktura a dynamika Mléčné dráhy. Přednáškové setkání s naší domovskou Galaxií se uskuteční ve středu 12. října v 18 hodin v přednáškovém sále.
Cestovatel Uff potřetí
Našeho malého vesmírného cestovatele tentokrát potkaly trable v podobě svéhlavého chrapouše. Nicméně cestovatel Uff si ví vždycky rady!
Cesta na rodnou planetu Uffikon je přitom sama o sobě nebezpečná, v Galaxii číhají takové nástrahy jako třeba černé díry...
Pokud chcete vědět, jak to s Uffem dopadne, přijďte na premiéru posledního dílu naší "vesmírné triologie" autorky PaedDr. Ivany Markové Ph.D., která se uskutečnila v sobotu 30. dubna ve 14 hodin. Pořad můžete shlédnout i v dalších týdnech.
V případě zájmu doporučujeme provést on-line rezervaci. Novinkou pořadu nazvaného Uffova cesta zrádnou Galaxií jsou některé prvky stereoskopické projekce (3D).
Cestovatel Uff se už těší na shledání s Vámi!
Den otevřených oken do vesmíru
Zveme Vás na již tradiční den pro všechny fanoušky vesmíru a naší Hvězdárny a planetária J. P.
|
V sobotu 8. října 2011 se u nás od 10 hodin bude konat mimořádný program pro veřejnost, a to prosím zcela zdarma. V tento den u nás můžete:
logo Světového týdne kosmonautiky Zde je podrobnější program, ve kterém si na své přijdou děti i dospělí: |
| 10:00 |
Čelenka princezny Ariadny |
|
| 12:00 | Cestovatel Uff a hvězdná monstra pro děti od 9 let |
|
| 14:00 | Honza a Lucka poznávají Zemi a Měsíc | |
| 16:00 |
Nebezpečná planeta |
|
| 18:00 |
Kosmické raketoplány: příběh se uzavřel Touto přednáškou se připojujeme ke Světovému týdnu kosmonautiky. |
|
| 20:00 | pozorování na hvězdárně Tématem bude Měsíc, pozorování bude probíhat pouze za jasného počasí. |
Věříme, že Vás naše vesmírná sobota potěší a těšíme se na shledání!
Astronomická olympiáda v roce 2011
Finále kategorie CD se uskutečnilo v pátek 20. května v době od 8:00 do 16:00. Pro účastníky a jejich doprovod jsme již ve čtvrtek připravili i mimosoutěžní program - seminář o případné existenci mimozemského života ve vesmíru a Drakeově rovnici a dále prohlídku ostravského industriálu.
V pátek ráno začalo soutěžení, které zahrnovalo i jednu praktickou úlohu v sále planetária.
Vítěz Filip Murár si mohl vybrat cenu.
Mladé zájemce o astronomii rádi v Ostravě přivítáme i příští rok a už teď jim držíme palce!
Další fotografie najdete v naší internetové fotogalerii.
V pátek 18. března 2011 proběhlo finále nejstarší kategorie řešitelů AB, kterého se zúčastnilo 15 nejlepších řešitelů kola korespondenčního. Konečné výsledky jsou zveřejněny na oficiálních stránkách Astronomické olympiády.
Pro finalisty byl připraven bohatý doprovodný program. Již na čtvrteční odpoledne jsme připravili tématický seminář Zaostřeno na proměnné hvězdy. Konal se v učebně Geologického pavilonu, který si zájemci mohli prohlédnout a poté vyslechli dvě přednášky Dr. Tomáše Gráfa, který je také hlavním tvůrcem sady finálových příkladů.
Po skončení odborné části byla připravena exkurze do Hornického muzea na Landeku. Realizaci semináře podpořil Regionální koordinátor pro popularizaci technických a přírodovědných oborů v Moravskoslezském kraji v rámci projektu MŠMT Podpora technických a přírodovědných oborů.
Velmi se těšíme se na další setkání s mladými zájemci o astronomii.
Zachráníme noční oblohu?
Touto zvláštní otázkou otevřeme letošní ročník přednáškového cyklu Astronomické repetitorium.
Náš host Pavel Suchan z Astronomického ústavu v Onřejově tak nazval svoji přednášku, ve které se bude zabývat světelným znečištěním.
Snímek je převzat z informační brožury České astronomické společnosti Proč se zabývat světelným znečištěním?
Na obrázku je patrné rozložení světelného znečištění v Evropě (viz stránky České astronomické společnosti).
Nepříjemné důsledky tohoto fenoménu pociťujeme my všichni i celá příroda. Chcete-li se dozvědět více, přijďte ve středu 14. září v 18 hodin do našeho přednáškového sálu.
Protože se jedná o první přednášku Astronomického repetitoria, dovolujeme si nabídnout zvýhodněnou permanetku pro všechny další přednášky celého cyklu. Zakoupit si ji můžete u nás v pokladně.
Výlet do starověku
V minigalerii Mira se nyní představuje malá výtvarná škola Bottega. Vernisáž nových výtvarných děl se konala v sobotu 4. června 2011 v 11 hodin.
Autory obrazů jsou tentokrát děti, které se inspirovaly výtvarnými motivy dávno zaniklých starověkých civilizací.
Návštěvníkům HaPJP nyní tedy dělají společnost, Egypťané, Aztékové, Indiáni a další. Jde bezesporu o originální doplněk našeho interiéru a věříme, že se Vám zalíbí.
Podívejte se na supernovu
Vybuchující hvězdu v galaxii M51 vyfotografoval náš demonstrátor a pozorovatel Tomáš Hynek.
Tuto supernovu najdeme ve směru souhvězdí Honících psů (tedy poblíž Velkého vozu). Jasnost tohoto úkazu se blíží k hodnotě 12 mag. S velmi dobrý dalekohledem je proto možné jej pozorovat.
Supernovy jsou vybuchující hvězdy, které končí hlavní etapu svého hvězdného života zhroucením do relativně malých rozměrů za uvolnění obrovského množství energie. V naší Galaxii na pozorovatelnou supernovu čekáme už nějaké to století, v cizích galaxiích se však pozorují poměrně často. Více najdete na www.supernovae.net.
Prázdniny s kometou
Na obloze se opět objevila vlasatice. To ovšem není jediná zajímavost na hvězdném nebi v letních měsících.
Kometu Garrad vyfotografovala naše pozorovatelka a demonstrátorka Hanka Kučáková.
Jde o kometu ne příliš výraznou a k jejímu spatření budete potřebovat alespoň nějaký menší dalekohled. Více o tomto úkazu najdete např. na webu Kommet.cz.
Už krátce po západu Slunce můžete spatřit tři jasné hvězdy, tvořící tzv. Letní trojúhelník: Vegu (souhvězdí Lyry), Deneb (souhvězdí Labutě) a Altair (souhvězdí Orla). Dostanete-li se mimo město, můžete pozorovat světlý pás, procházející Letním trojúhelníkem od severovýchodu k jihu - Mléčnou dráhu.
Planeta Saturn bude stále hůře viditelná na západním obzoru po setmění. Merkur se 20. července ocitne v největší úhlové vzdálenosti od Slunce, ale vzhledem k malé výšce nad obzorem je téměř nepozorovatelný. V druhé půlce noci je dobře vidět Jupiter a jeho viditelnost se stále zlepšuje. To platí i pro planetu Mars, která je však na rozdíl od Jupitera o poznání blíž ke Slunci a tedy vychází nad obzor později (nad ránem).
Máte-li dobrý dalekohled, můžete ho namířit na planetu Neptun, která je 23. srpna v opozici se Sluncem. To znamená, že Země je přesně mezi Sluncem a Neptunem a že Neptun vychází, když Slunce zapadá. Proto nastávají nyní dobré podmínky pro pozorování této nejvzdálenější planety ve Sluneční soustavě (míněna je vzdálenost od Slunce).
Meteorický roj Perseid má maximum 13. srpna, nebeskou show nám však pravděpodobně pokazí svit Měsíce.
Zveme Vás i k nám na na hvězdárnu, kde máme otevřeno v červenci každou středu a sobotu od 21:30 do 23:30. V srpnu na měsíc z technických důvodů zavíráme a těšíme se na shledání s Vámi opět v září..
I kluci někdy pláčou
Existují kapely, o nichž můžete mluvit hodiny a ničeho podstatného se nedoberete. Jejich hudba je totiž natolik osobní záležitostí, že na každého působí úplně jinak.
Právě takoví jsou i The Cure, jedna z nejvlivnějších kapel 80. let.
Právě kultovní formaci kolem kytaristy a zpěváka Roberta Smithe věnujeme poslední pořad série Veleobři hudebního nebe před prázdninami. Zveme Vás na poslechový večer pod hvězdnou oblohou planetária v sobotu 18. června v 18 hodin, který živě moderují Monika Horsáková a Kateřina Huberová.
Měsíc se chystá "zmizet"!
Zatmění Měsíce je poměrně nenápadný úkaz, koneckonců naše přirozená družice se z oblohy ztrácí asi jednou za 29 dní (v novu).
V případě zatmění jde o něco zcela jiného. Tento úkaz může nastat pouze při úplňku a jeho příčinou je stín planety Země vržený na Měsíc, který jakoby zmizí. Je také mnohem vzácnější než nov - nastává přibližně 2x až 3x za rok.
Ze zakulaceného tvaru stínu bylo možné už v dávných dobách usoudit na kulatý tvar Země. Zvláštní často načervenalé zbarvení stínu je způsobeno průchodem slunečního světla atmosférou Země a závisí na množství prachových částic v ní.
|
Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. (Astro.cz) |
Nejbližší zatmění Měsíce nastane dne 15. června 2011. Jeho časový průběh bude následující:
| Začátek částečného zatmění | 20 hod 22 min 36 s SELČ |
| Začátek úplného zatmění | 21 hod 22 min 06 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění | 22 hod 12 min 36 s SELČ |
| Konec úplného zatmění | 23 hod 03 min 00 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 00 hod 02 min 36 s SELČ |
| Konec polostínové fáze * | 01 hod 02 min 12 s SELČ |
Zveme Vás na veřejné pozorování tohoto úkazu, které proběhne v době od 20:30 do 23:30. Bude probíhat na dvou stanovištích:
Pozorovací stanoviště K planetáriu (odbočka z ulice Krásnopolská do ulice K planetáriu):
Pozorovací stanoviště Mongolská (poblíž zastávky MHD v Ostravě-Porubě):
Pozorovat budeme pouze za jasného počasí našimi astronomickými dalekohledy, na místě budou naši pracovníci a demonstrátoři, kteří Vám rádi zodpoví případné dotazy.
V areálu HaPJP se v tuto dobu nebude konat žádné pozorování, úkaz je odtud nepozorovatelný a pravidelné středeční pozorování oblohy výjimečně rušíme.
Těšíme se na setkání s Vámi a "zmizelým" Měsícem!
Více informací najdete na webu Astro.cz.
Den dětí v planetáriu
Děti, oslavte svůj svátek u nás v planetáriu a vezměte s sebou i rodiče!
V sobotu 4. června jsme připravili mimořádný program zejména pro naše nejmladší návštěvníky. Ti budou mít vstup zdarma, jejich rodiče zaplatí za sebe dětské vstupné.
Na programu jsou celkem tři projekce v planetáriu:
| 10:00 | Uffova cesta zrádnou Galaxií | pro děti od 10 let |
| 12:00 | Honza a Lucka poznávají Zemi a Měsíc | pro děti od 9 let |
| 14:00 | Martin a hvězda + Měsíc u krejčího | pro děti od 5 let |
Kromě toho budou připraveny i další hry a aktivity, například pozorování Slunce za jasného počasí.
V 11 hodin se navíc koná vernisáž nové expozice v naší minigalerii Mira. Prostory našeho planetária tentokrát ozdobí díla žáků výtvarné školy Bottega. Prozradíme, že motivy obrazů jsou velmi zajímavé a jsou vesměs inspirovány starověkými civilizacemi.
Tak tedy v sobotu nashledanou!
Nad hlavou mít Jižní kříž
Letošní cyklus Astronomického repetitoria uzavřeme pohledem na oblohu viděnou z Jihoafrické republiky.
Zprostředkuje nám ho doc. RNDr.Marek Wolf, CSc., z Astronomického ústavu univerzity Karlovy v Praze, který nějakou dobu pracoval na Jihoafrické observatoři.
Zveme Vás na jeho přednášku nazvanou Nad hlavou mít Jižní kříž, která začíná ve středu 8. června v 18 hodin v přednáškovém sále.
Navzdory pouštím
"Většinou se snažím zobrazovat člověka a jeho vnitřní svět, zároveň ale taky prostředí, které sám vytváří a následně v něm žije. Vzniká systém interakcí, které v současné společnosti mnohdy vytvářejí vytvářejí právě onu poušť, která je v názvu výstavy. Nejde tedy o pustinu jako biotop, ale pustinu vzájemného despektu, nezájmu, vyhraněného individualismu, bezohlednosti. Ale přesto jsou lidé, kteří v této pustině hledají pravdu, vytvářejí oázy pochopení, vstřícnosti, spolupráce."
Toto je myšlenkové jádro výstavy nazvané Navzdory pouštím tak, jak ho vyjádřil Rostislav Herrmann, středoškolský učitel a výtvarník žijící na Opavsku. Vernisáž výstavy jeho fotografií a ilustrací se konala v 12. ledna 2011 v naší minigalerii Mira.
Výstavu si můžete prohlédnout kdykoli v době našeho programu pro veřejnost. Věříme, že expozice příjemně doplní náš "vesmírný" interiér a obohatí Vaše dojmy z návštěvy planetária.
Ostravská muzejní noc
Stejně jako loni i letos otevřeme naše brány spolu s muzei, galeriemi a dalšími kulturními institucemi.
Tato velká akce u nás vypukne dne 21. května 2011 od 19:00. Ve spolupráci s katedrou strunných nástrojů Fakulty umění Ostravské univerzity připravujeme zcela netradiční pořady v planetáriu, které budou kombinací hudebního vystoupení a ukázky „letu vesmírem“. Program bude probíhat v sále planetária každých 30 minut počínaje 20. hodinou.
Kromě toho máme připravené i další projekce v kinosále. Ty začínají již v 19:30, trvají také 30 minut, poslední ve 22:30. Bude možné nahlédnout do některých světových planetárií, zhlédnout film Optické úkazy v atmosféře, Jak je těžké trefit Měsíc a další. Navíc je v tomto sále instalována výstava připravená k 30 letům Hvězdárny a planetária J. Palisy, doplněná 3D fotografiemi povrchu Marsu.
Zpřístupněny budou také kopule obou hvězdáren: západní, známá návštěvníkům z večerních pozorování, a mimořádně i východní se speciálními přístroji pro odborná pozorování. Zejména děti jistě zaujme také možnost sestavit si vlastní mapu hvězdné oblohy.
Více informací naleznete na www.ostravskamuzejninoc.cz.
12. duben
V historii poznávání vesmíru má toto datum několik nepřehlédnutelných zářezů.
První pochází z roku 1633 - v tento den začal inkviziční proces s Galileem Galileim kvůli otázce postavení a pohybu Země ve vesmíru.
A zatím naposledy se tento den zapsal do dějin v roce 1981, kdy odstartovalo první vícenásobně použitelné vesmírné plavidlo - raketoplán Columbia. Jeho posádku tvořili astronauti John W. Young a Robert L. Crippen.
Ke zdaleka nejvýznamnější události však došlo před padesáti lety v roce 1961, kdy člověk popvé překročil pomyslnou bránu vesmíru. Pojďte si s námi připomenout toto dobrodružství, jehož hlavním protagonistou byl jeden jediný člověk.
Chile - země astronomům zaslíbená
V posledních týdnech tuto jihoamerickou zemi proslavil prezident Klaus a protokolární pero, mezi astronomy je však známá díky několika místům s ideálními podmínkami pro astronomická pozorování.
Náš host Dr. Adéla Kawka z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově nás v další přednášce Astronomického repetitoria zavede do dvou observatoří. První bude La Silla [la sija], která je součástí Evropské jižní observatoře (ESO).
Druhým pracovištěm, kde paní Kawka měla možnost pracovat, je Cerro Tololo.
Přednáška o pozorování na chilských observatořích začíná ve středu 11. května v 18 hodin v přednáškovém sále.
Den Země 2011
Každoročně si lidé po celém světě připomínají svátek naší planety Země dne 22. dubna. Stejně jako loni ho budeme i letos slavit v Ostravě.
Kliknutím se obrázek zvětší.
Na oslavách Dne Země se budete moci setkat i s pracovníky Hvězdárny a planetária Johanna Palisy, a to při veřejných pozorováních Slunce. Budou se konat
v pátek 15. 4. v době od 8:00 do 18:00 na Náměstí SNP v Ostravě-Zábřehu
a v úterý 19.4. v době od 8:00 do 17:00 na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě.
Ve středu 20. 4. se bude konat zvláštní akce přímo u nás na HaP s tímto programem:
14:00 a 15:00 - povídání s pracovníky ZOO Ostrava v přednáškovém sále;
16:00 - pořad v planetáriu
18:00 - Etiopie - čas je dar Afriky (přednáška RNDr. Hynka Adámka z National Geographic Česko).
Venku bude za jasného počasí probíhat pozorování Slunce dalekohledy.
Vstupné zdarma. Těšíme se na shledání s Vámi!
Další internetové odkazy týkající se Dne Země:
Co pálí hvězdáře
Středeční přednáška Astronomického repetitoria nás seznámí s problematikou horkých hvězd.
Tato bohatá oblast Mléčné dráhy v jižním souhvězdí Oltáře Ara je poseta horkými modrými hvězdami, červeně zářícím vodíkem a tmavými, zakrývajícími prachovými mraky. Hvězdy nalevo ve vzdálenosti asi 4000 světelných let jsou mladé, hmotné a energetické. Jejich intenzivní ultrafialové záření ujídá z blízkého komplexu hvězdotvorných mračen, ionizuje vodík a vytváří charakteristickou červenou záři "H-alfa". Vpravo v tmavé prachové mlhovině je vidět malá kupa nově zrozených hvězd. Tento krásný barevný obraz je složený ze snímků pořízených přes modrý, zelený a H-alfa filtr.
Fotografie a komentář převzaty z http://www.astro.cz/apod/ap011222.html.
Náš host Mgr. Viktor Votruba PhD. z Astronomického ústavu AV v Ondřejově se zabývá právě touto problematikou. Zveme Vás na jeho přednášku nazvanou Horké hvězdy aneb co pálí hvězdáře v Ondřejově, která začíná ve středu 13. dubna v 18 hodin.
Radiohead - symbol hudební kvality
Věční inovátoři a experimentátoři, a to nejen v hudbě, ale i ve formě, jakou svou hudbu fanouškům předkládají.
Můžete je mít rádi nebo ne, ale rozhodně nemůžete jejich tvorbu ignorovat. Právě nejuznávanější britská kapela posledních let bude dalším Veleobrem hudebního nebe v poslechovém pořadu Moniky Horsákové a Kateřiny Huberové.
Pořad začíná v sobotu 16. 4. v 18 hodin.
Supernova na severu
Podívejte se na snímek supernovy, který pořídil jeden z našich pozorovatelů Tomáš Hynek
Tento zajímavý úkaz najdeme na obloze poblíž severního světového pólu, tedy nedaleko hvězdy Polárky, v galaxii NGC 2655. S jejím nalezením vám může pomoci třeba tato mapka:
Komentář autora fotografie: "Po delší době opět velice jasná supernova (kolem 13 mag v době snímání). Zpočátku to vypadalo na pěkný snímek galaxie se supernovou, přišla ovšem mlha, nešlo zhasnout venkovní osvětlení, a tak z galaxie toho moc nezbylo - jen jasná centrální část, proto jen černobílý snímek, přestože jsou nafocené i barvy."
Supernovou rozumíme explozi velmi hmotné hvězdy s končícími termonukleárními reakcemi, která se začne vlastní gravitací velmi rychle smršťovat. Výbuch blízké supernovy by mohl být nebezpečný pro život na Zemi, což v tomto případě nehrozí, protože tato exploze se odehrála ve velké vzdálenosti mimo naší galaxii.
Tajemná sluneční koróna
Poněkud záhadná a fotogenická oblast řídkého plazmatu kolem Slunce se nejlépe zviditelňuje při úplném zatmění.
Unikátní fotografie sluneční koróny při úplném zákrytu Slunce Měsícem zpracovaná počítačovým algoritmem profesora Druckmüllera z VUT Brno.
Další přednáška cyklu Astronomické repetitorium uvítá hosta ze Slovenska - bude jím RNDr. Vojtech Rušin, DrSc. z Astronomického ústavu SAV v Tatranske Lomnici. Dlouhodobě se věnuje naší nejbližší hvězdě a u nás tomu nebude jinak. Zveme Vás na jeho přednáška nazvanou Zatmenia Slnka a korona, která začíná ve středu 9. února 2011 v 18 hodin.
Po delší době opět velice jasná supernova (kolem 13 mag v době snímání). Zpočátku to vypadalo na pěkný snímek galaxie se supernovou, přišla ovšem mlha, nešlo zhasnout venkovní osvětlení a tak z galaxie toho moc nezbylo-jen jasná centrálí část, proto jen ČB snímek přes to, že jsou nafocené i barvy.
Aldebaran, Sírius a strejda Bohouš?
"Chcete potěšit někoho ze svých blízkých nějakým opravdu výjimečným dárkem? Pojmenujte po něm hvězdu!
Jen málo hvězd na obloze má své jméno, většina je zapsána pod katalogovým číslem. Vy to můžete změnit! Nové jméno se stane oficiálním a bude zapsáno do registru britské knihovny. Obdržíte originální dárkový certifikát spolu s mapou hvězdné oblohy, která Vám usnadní vyhledání hvězdy. To vše za pouhých 899 799 Kč."
Tak nějak vypadají reklamy nabízející originální dárek, který vypadá opravdu výjimečně. Mít na obloze svoji hvězdu, tím se přeci jen tak někdo pochlubit nemůže!
Dvě nejjasnější hvězdy na obrázku se jmenují Anilam a Mintaka a najdeme je v Orionově pásu.
Kliknutím na obrázek se zobrazí větší obrázek s třetí jasnou hvězdou Alnitak a mlhovinou Koňská hlava. Jde o objekty dobře pozorovatelné na zimní obloze v souhvězdí Orion.
Obrázek je převzatý z programu Google Earth.
Lidé se nás občas dotazují, jak to s takovými dárky vlastně je. Není to podvod? Bude to jméno opravdu někde oficiálně zaregistrováno?
Pravda je taková, že jméno skutečně zapsáno bude, ale jen u dotyčné firmy, která povedený hvězdný byznys ("pojmenuj hvězdu" či dokonce "daruj hvězdu" apod.) provozuje. Rozhodně se neobjeví v žádném uznávaném katalogu a vědeckou komunitou nebude používáno. Mezinárodní astronomická unie, která se jako jediná zabývá celosvětově uznávaným pojmenováváním vesmírných objektů, s těmito obchodními aktivitami rozhodně nemá nic společného.
Seriózně vyhlížející certifikát o novém jménu, rádoby důvěryhodně znějící názvy jako "Mezinárodní galaktický registr" či formulace typu "jméno hvězdy bude oficiálně zapsáno v britské knihovně" jsou nanejvýš klamné (poslat nějakou publikaci vydanou ve Velké Británii do britské knihovny není nic zvláštního, pro vydavatele je to dokonce povinnost).
Jediné, co má na podobných dárcích skutečný význam, je přiložená hvězdná mapa, kterou ovšem můžete pořídit podstatně levněji. Jinak si kupujete pouze hezký pocit.
Oficiální pojmenování planet a nejjasnějších hvězd vychází z tradičních převážně arabských, latinských a řeckých jmen, pro ostatní objekty se používá katalogové označení, i když existují i tradiční názvy („Krabí mlhovina“ aj.). Výsadní právo ovlivnit pojmenování nějakého objektu náleží objeviteli a týká se pouze malých těles Sluneční soustavy (planetky, komety). Podrobnější informace o pojmenování vesmírných objektů najdete na stránkách Mezinárodní astronomické unie.
Pokud jste si tímto způsobem koupili jméno hvězdy a chcete ji vyhledat na obloze, patrně se Vám to nepodaří. Takto 'nabízené' hvězdy jsou zpravidla velmi málo jasné a jejich spatření je na hranici možností poměrně výkonných dalekohledů, kterými jsou hvězdárny běžně vybaveny. Případné pozorování je dále komplikováno světelným znečištěním v blízkosti měst a v neposlední řadě je obtížné určit, o kterou hvězdu se přesně jedná (v daném zorném poli jich bude víc).
Můžete však použít volně šiřitelný program Google Earth. Ten obsahuje funkci Obloha a umožňuje i vyhledávání vesmírných objektů podle rovníkových souřadnic (rektascenze a deklinace), které bývají v těchto dárcích uvedeny. Zadávají se vlevo nahoře v záložce Hledání míst, jak je patrné z následujícího obrázku (kliknutím se zvětší).
Máte-li přesto chuť darovat originální vesmírný dárek, můžete poslat svoje jméno či jméno blízké osoby na Mars, a to zcela zdarma. Stačí ho zadat na webových stránkách nejbližší mise na planetu Mars americké vesmírné agentury NASA, která by měla odstartovat na podzim 2011. Jméno bude zapsáno na mikročip, který bude na Mars dopraven jako součást průzkumného vozítka Curiosity.
Dále NASA nabízí možnost poslat svoji fotku do vesmíru na palubě raketoplánu. O vašem fotografickém letu obdržíte dokonce certifikát.
Případně se můžete vypravit do nejbližší hvězdárny či planetária, kde vám rádi zprostředkují nějaký druh vesmírného zážitku (veřejná pozorování dalekohledem, pořad v planetáriu apod.). Velmi zdařilé programy jako Stellarium, World Wide Telescope, Google Earth či World Wind vám umožní poznat vesmír na vašem počítači a jsou na internetu volně ke stažení.
A v neposlední řadě si stačí za jasné noci vyjít někam za město. Dostat se z dosahu městského osvětlení není jednoduché a navíc bývá v noci zima, ale pohled na hvězdné nebe je pořád ještě zcela zdarma.
Adam Fišer
Den otevřených oken do vesmíru
Víte, že i planetária mají svůj svátek? U nás ho oslavíme mimořádným programem.
Netradičně v neděli 20. března se u nás od 14 hodin otevřou dveře pro širokou veřejnost. Budete moci shlédnout živé pořady v planetáriu anavštívit naše dvě kopule s astronomickými dalekohledy a další pozorovací technikou.
Pořady v planetáriu začínají v 14:00, 15:00, 16:00 a v 17:00. Vstupné na všechny akce je zdarma!
Těšíme se na shledání s Vámi!
Vkusný a nevšední Peter Gabriel
Zpěvák a instrumentalista Peter Gabriel /pítr gejbryjel/ patří k nejvýraznějším postavám světové hudební scény. Tak významným, že si může dovolit nechat své fanoušky čekat na nové album i deset let a stejně si je v záplavě novinek najdou.
Nehledě na to, že se obvykle jedná o nadmíru povedenou nahrávku. Proslul nejen svou písňovou tvorbou, ale i uměleckými vizemi a koncepty svých koncertních show, které jsou dotažené až do posledního puntíku. Totéž platí o jeho klipech. Mají originální nápady, kterými vybočují ze všech trendů a všednosti hudebních videí.
Peter Gabriel je zkrátka jeden z největších a také nejvkusnějších hledačů v hudebním show businessu. Právě Peteru Gabrielovi bude věnován další večer cyklu Veleobři hudebního nebe, a to v sobotu 19. března v 18 hodin. Pořad živě moderují Monika Horsáková a Kateřina Huberová.
Také v letošním školním roce jsme se na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy ujali organizace Astronomické olympiády. K dosud organizované kategorii C-D letos přistupuje i kategorie pro nejstarší středoškoláky A-B. Všechny podrobnosti a informace získáte na oficiálních stránkách AO.
Na mezinárodní astronomické olympiádě v čínském Pekingu se mu podařilo získat zlatou medaili. Jen o pár měsíců předtím přebíral první cenu v Ostravě na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy.
Velmi se těšíme se na další setkání s mladými zájemci o astronomii.
Poslouchání Galaxie u protinožců
V další přednášce Astronomického repetitoria navštívime observatoř Siding Spring ve vzdálené Austrálii
Zavede nás do ní Adéla Kawka, PhD. z Astronomického ústavu AV ČR, která bude povídat o Sledování a poslouchání naší Galaxie v Austrálii. Bude to další seznámení s astronomickým pozorováním, které je tento školní rok hlavním tématem Astronomického repetitoria. Přednáška začíná ve středu 9. března 2011 v 18 hodin a my Vás na ni srdečně zveme.
Zemřel Jiří Holuša
Po dlouhé nemoci nás ve čtvrtek 24. února 2011 opustil náš drahý kolega Jirka Holuša.
Jsme tančící skály. Proč na ně shlížíme s takovou povýšeností?
Vždyť právě ony jsou nesmrtelnou součástí nás samých.
(...) uvědomění si, že skály chtějí tančit a že naše kořeny sahají hlouběji než čtyři miliardy let,
nám mohou dát odvahu vyrovnat se se zoufalstvím a objevit životaschopnější vědomí,
takové, které je trvalé a znovu v harmonii se životem.
(úryvek z knihy Myslet jako hora od Johna Seeda, kterou Jirka přeložil z angličtiny)
Honza a Lucka poznávají Zemi a Měsíc (vzdělávací pořad pro děti, který Jirka vytvořil)
|
Poslední rozloučení s Jirkou se konalo v úterý 1. března v 15 hodin v kostele sv. Jakuba v Plesné.
Budeme dlouho a v dobrém vzpomínat...
Hudební vizionář z Francie
Francouzský skladatel Hector Zazou bude dalším veleobrem hudebního nebe, kterého pod hvězdnou oblohou planetária představí Monika Horsáková a Kateřina Huberová.
Hudební vizionář, který dokonale mixoval podněty vážné hudby, rocku, ambientní elektroniky i nejrůznějších odrůd world music, na svých objevitelských albech spolupracoval s předními interprety. Namátkou: s Björk, Johnem Calem, Suzanne Vega nebo Davidem Sylvianem.
Zveme Vás na další pokračování pořadu Veleobři hudebního nebe, které začíná v sobotu 19. února v 18:00.
Melancholičtí Slowdive
Zveme Vás na nejryzejší britský dreampop pod ostravskou hvězdnou oblohou.
Dnes již neexistující skupina Slowdive vznikla v městě Reading v roce 1989. S jejich magickou hudební melancholií s kořeny v hrdém Albionu se můžete setkat prostřednictvím živě moderovaného hudebního pořadu Veleobři hudebního nebe.
K poslechu pod hvězdnou oblohou planetária Vás zvou Kateřina Huberová a Monika Horsáková v sobotu 15. ledna v 18 hodin.
Úsměv na obloze
Zveme Vás na pozorování částečného zatmění Slunce dne 4. ledna 2011.
Při tomto úkazu přejde Měsíc přes sluneční kotouč a částečně jej zakryje.
Zdroj: http://www.eclipse.org.uk/eclipse/0122011/
Čas ve výše uvedené animaci není místní!
Přitom bude vrhat na zemský povrch stín, který v tomto případě bude jen polostínem, neboť na žádném místě na Zemi tentokrát nedojde k úplnému zatmění.
Zdroj: http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/2011
Čas ve výše uvedené animaci není místní!
Časové údaje vztahující se k pozorování tohoto úkazu vypočtené pro Ostravu shrnuje tato tabulka:
| východ Slunce | 7 hod 44 min 18 s |
| začátek zatmění | 8 hod 07 min 15 s |
| střed zatmění | 9 hod 29 min 13 s |
| konec zatmění | 10 hod 57 min 56 s |
| míra největšího zákrytu | 79.7 % |
| výška nad obzorem (v době největšího zákrytu) | 10.9° |
Za jasného počasí bude Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v úterý 4. ledna 2011 v Ostravě pořádat veřejná pozorování částečného zatmění Slunce, a to na dvou místech:
Pozorovací stanoviště K planetáriu (odbočka z ulice Krásnopolská do ulice K planetáriu):
Pozorovací stanoviště Mongolská (poblíž zastávky MHD v Ostravě-Porubě):
Pozorovat budeme našimi astronomickými dalekohledy uzpůsobenými pro pozorování Slunce, na místě budou naši pracovníci a demonstrátoři, kteří Vám rádi zodpoví případné dotazy. Doporučujeme velmi teplé oblečení a teplou obuv.
Pokud byste chtěli pozorovat tento úkaz sami, je naprosto nezbytné použít speciální filtr, který se umístí buď před oko nebo před objektiv dalekohledu (tak, aby pevně držel). Fakt, že Slunce bude v maximu z 80% zakryté a nízko nad obzorem, ještě neznamená, že je jeho pozorování nechráněným okem bezpečné a že nemůže způsobit nevratné poškození zraku!
Těšíme se na setkání s Vámi u tohoto výjimečného přírodního úkazu.
Další informace naleznete např. na těchto stránkách:
http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/
http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/2011
http://www.eclipse.org.uk/eclipse/0122011/
Babička střídá dědečka
Se sympatickým dědečkem, jehož tvář jste mohli vídat na jednom z našich letáků, se s koncem roku 2010 loučíme.
Nejedna starší dáma, která navštívila naše pořady určené seniorům, byla zvědavá, kdo je ten pán na našem letáku. Protože experiment s programem pro seniory, který jsme v roce 2010 vyzkoušeli, se osvědčil, budou Seniorská setkání s krásami vesmíru pokračovat i v roce 2011.
Nový letáček ozdobí pro změnu elegantní babička.
Projekce pro seniory se konají každé první pondělí v měsíci a jejich součástí je i zajištěná doprava autobusem do planetária. Více informací najdete na našem webu v sekci Pro seniory.
Hvězdářská ročenka 2011
Konečně je tu! Tentokrát výrazně tenčí, zato navíc s CD a možností on-line přístupu k celému vydání hvězdářské ročenky.
Obsah je oproti tištěné verzi výrazně rozšířen, texty k jednotlivým kapitolám jsou daleko podrobnější, číselné hodnoty v tabulkách mohou být uváděny s vyšší přesností. U tabulek navíc můžete využít řady interaktivních prvků jako jsou zobrazení objektu na mapě či interpolátory číselných hodnot. Webová stránka ročenky navíc nabízí možnost stažení obsahu tištěné edice ve formě e-booku, nebo stažení celého obsahu digitální edice pro použití v terénu, bez přístupu k Internetu.
Více informací naleznete na webu hvězdářské ročenky.
Ročenku si můžete zakoupit u nás v pokladně za 150 Kč.