Obloha v březnu a dubnu

Pro planetu Merkur nastávají nejlepší pozorovací podmínky v tomto roce. Můžeme ji spatřit na večerní obloze, nejlépe od 25. března do 15. dubna, nedlouho po západu Slunce. Nejvýše nad obzorem (12 stupňů) bude Merkur 9. dubna. Venuše bude na začátku března viditelná nad západoseverozápadním obzorem. Koncem března bude 11 stupňů vysoko a v dubnu se vyšplhá až 15 stupňů nad obzor. V období kolem 9. dubna se dostane do blízkosti Merkura.

Mars je stále velmi dobře pozorovatelný celou noc v souhvězdí Raka. Jupiter je viditelný nízko na ranní obloze a vychází před Sluncem. V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Saturn, neboť se 22. března nachází v opozici se Sluncem a na obloze je viditelný po celou noc. 22. dubna v odpoledních hodinách nastává maximum meteorického roje Lyridy. Zdrojem prachových částic tohoto roje je kometa C/1861 G1 Thatcher, jejíž oběžná doba je 415 let. Obvyklý počet meteorů je okolo 20 za hodinu, občas se vyskytuje krátkodobé zvýšení počtu až na 600 meteorů za hodinu. Pozorování bude rušit Měsíc v úplňku.

Tematická pozorování

Pro veřejnost se pozorování dalekohledem na hvězdárně konají ve středy a soboty večer (pro přesné časy viz níže uvedená tabulka). Pozorování jsou tematicky zaměřena vždy na určitou skupinu astronomických objektů podle jejich aktuální pozorovatelnosti na obloze. Chcete-li slyšet celý výklad k danému tématu, je vhodné být na hvězdárně už od začátku pozorování.

Pozorování se konají pouze za bezoblačné oblohy.

 

Březen 2010

středa 3. 3.	Mars útočí Planeta Mars je opět na noční obloze. Přijďte se podívat na její červenou tvář a poslechnout si zajímavosti o útvarech na povrchu, historii i současnosti jejího výzkumu a možné budoucnosti.
sobota 6. 3.	Zimní souhvězdí Prohlídka skvostů zimní oblohy, otevřených hvězdokup a mlhoviny v Orionu.
středa 10. 3.	Mars útočí
sobota 13. 3.	Hvězdná zastavení Zrod, vývoj a zánik hvězd, druhy hvězdných systémů, fyzikální charakteristiky hvězd, pozorování dvojhvězd a hvězdokup.
středa 17. 3.	Zimní souhvězdí
sobota 20. 3.	Mars útočí
středa 24. 3.	Cesta na Měsíc Základní údaje o Měsíci, útvary viditelné na povrchu Měsíce (měsíční moře, krátery, brázdy), srážky těles, rizika pro lidstvo, zajímavosti o programu Apollo.
sobota 27. 3.	Cesta na Měsíc
středa 31. 3.	Planety Mars a Saturn

Duben 2010

sobota 3. 4.	Jarní souhvězdí Nejznámější souhvězdí jarní oblohy, pohled do hlubokého vesmíru, prohlídka galaxií.
středa 7. 4.	Planety Mars a Saturn
sobota 10. 4.	Vzhůru na sever! Souhvězdí a zajímavé objekty v okolí severního světového pólu, dvojhvězdy a hvězdokupy.
středa 14. 4.	Planety Mars a Saturn
sobota 17. 4.	Jarní souhvězdí
středa 21. 4.	Vzhůru na sever!
sobota 24. 4.	Cesta na Měsíc
středa 28. 4.	Jarní souhvězdí

Provoz hvězdárny

Pozorování v průběhu roku

září až říjen	20:00-22:00 hod.
listopad až leden	18:00-20:00 hod.
únor až březen (před platností letního času)	19:00-21:00 hod.
březen (v době platnosti letního času) až květen	21:00-23:00 hod.
červen až červenec	21:30-23:30 hod.
Vstupné:
dospělí	20 Kč
děti do 15 let	10 Kč

Vstupné může být v roce 2010 změněno.
 

Čím můžete u nás pozorovat

Hvězdnou oblohu můžete u nás pozorovat především čočkovým dalekohledem na coudé montáži, který je stabilně umístěn v západní kopuli Hvězdárny a planetária Johanna Palisy. Objektiv dalekohledu má průměr 150 mm a jeho ohnisková délka je 2250 mm. Dalekohled dosahuje 56ti až 375ti násobného úhlového zvětšení. Zvláštní lomená konstrukce čočkového dalekohledu na coudé montáži umožňuje sledovat objekty v různých částech oblohy pohodlně z jednoho místa. Tímto přístrojem můžete u nás pozorovat Slunce, Měsíc, některé planety sluneční soustavy a také jasnější objekty vzdáleného vesmíru. V případě potřeby je možno použít také přenosný dalekohled Somet binar s průměrem objektivů 100 mm a 25ti násobným zvětšením. Binar je vhodný zejména pro pozorování mlhovin, galaxií a podobných difúzních objektů.



K odborným pozorováním používáme zrcadlový dalekohled (reflektor) Newton 200/1200 mm (průměr zrcadlového objektivu 200 mm, ohnisková délka 1200 mm) vybavený CCD kamerou SBIG ST-7 pro zaznamenávání obrazu, který je pak v počítači dále zpracováván. Tento dalekohled je rovněž umístěn v západní kopuli. Newton se CCD kamerou se využívá především pro pozorování proměnných hvězd (hvězd, které mění z nějakého důvodu svou jasnost), např. trpasličích nov ve vzplanutí, zákrytových dvojhvězd, supernov v okolních galaxiích apod. Aktuální výsledky těchto pozorování najdete zde. Občas jsou také snímány tzv. deep-sky objekty (mlhoviny, hvězdokupy, galaxie apod.) nebo také komety a další objekty. Některé snímky si můžete prohlédnout zde.

Zápis demonstrátorů na služby